Ivana Filová – první dáma strmých žlabů

Těmito slovy uvádí sympatická, dnes pětatřicetiletá rodačka z Banské Bystrice článek o klasifikaci skialpinistické a lyžařské obtížnosti sotva měsíc před událostí, která poznamenala její život přinejmenším na nejbližší dva roky. Události, o níž ne všichni ti, kteří ji prožili, mohou vyprávět. Události, která je pro mnohé bohužel i v dnešní době technických outdoorových pomůcek poslední v jejich životě. Události se jménem, které nahání hrůzu všem, kteří se pohybují v zimních horách. „Byla jsem stržena lavinou!“



Ivanu Filovou (nar. 1973) ke sportovním aktivitám v horách přivedl v šestnácti letech její zájem o speleologii a o dva roky později se k této zálibě přidalo horolezectví a skialpinismus. Extrémní lyžování se postupně stalo hlavní sportovní disciplínou, které se Ivana věnuje. První významné sjezdy na sebe nenechaly dlouho čekat. Zaměřila se na túry ve Vysokých Tatrách a v Alpách a završením úspěšného období let 2003 – 2006 byl první ženský sjezd Pallaviciniho kuloáru v severní stěně Grossglockneru (50 - 55°).



Vše nasvědčovalo tomu, že další úspěchy budou následovat. Bohužel lavina, která ji strhla při výjezdu do bulharského pohoří Rila, změnila plány na dlouhou dobu. Nejprve šest operací během pěti měsíců a potom téměř dva roky rekonvalescence. Jak se všechno seběhlo si můžete přečíst v článku „O čo ide v lavíne?“



Její chuť vrátit se zpět do strmých žlabů, ale nakonec zvítězila a tak je v sezoně 2008 opět zpátky s lyžemi nejen v alpských žlabech, ale i na špici slovenského skialpinstického sportu. Posuďte její poslední výkony a zamyslete se nad tím, zda byste se dokázali sami vrátit zpět do hor po takovém zážitku. Ti, kdo přežili něco podobného myslím nejlépe vědí, jak těžký a náročný je potom návrat do zimních hor. O to větší uznání si zaslouží její poslední výkony.



Ivana Filová není jen aktivní extrémní lyžařkou, ale je i člověkem, který se umí o svoje zkušenosti podělit s ostatními a tak se stala spoluautorem připravované publikace „Hory a sníh“ – knihy o skialpinismu a zimním pohybu v horách, kterou na začátek příštího roku chystá nakladatelství Epocha.





Ti, kdo se letos zúčastnili „Smíchovského festivalu Alpinismu – sekání osobností 2008“, se mohli s touto sympatickou maminkou desetiletého Jakuba seznámit osobně. Těm, kteří tuto možnost neměli, se pokusíme „První dámu strmých žlabů“ přiblížit v následujícím rozhovoru:



Skialpinistické sjezdy Ivany Filové:

Výběr zlyžovaných cest ve Vysokých Tatrách:
Rysy – SZ stěna, do Polska (40-45°)
Malý Ľadový štít – SZ stěna (40-45°)
Predná Bašta – sedlo nad Červeným (do Mlynickej doliny 48°)
Prostredný hrebeň - sedlo nad Ohniskom (50°)
Mlynár do Tažkej doliny (40-50°)
Spišský štít (45-47°)
Predné Solisko, V stěna (50-53°, mírně exponovaná)
sedlo za Prostredným (45°)
Štrbský štít, Z stěna (40-45°)
Žlab za Malou Žltou stěnou (40-45°)
Baranie rohy (40-45°)

Alpy:
květen 2003: Grossglockner (3 798 m) - Pallaviciniho kuloár v severní stěně Grossglockneru (50 - 55°), ženský prvosjezd
2005: Schareck (3 123 m)– Severní stěna, Mittlere Eisrinne a Linke rinne (50-55°)
2005 : Hoher Sonnblick (3 106 m) – Severní stěna (45-50°)
2006: Stržena lavinou v bulharském pohoří Rila. Následovaly dva roky rekonvalescence...
2008: Oblast Mont Blancu - Aiguille Verte (4 211 m), Whymperův kuloár (50 - 55°)
2008: Dolomity: Sass Pordoi (2 950 m) - Canale Holzer (45 - 50°)
2008: Dolomity: Sassongher (2 500 m) - Val Scura (40 - 45°)


Stránky Ivany Filové naleznete ZDE .

Více o metodě zjišťování stability sněhové masy pomocí Norské sondy, zmiňované v rozhovoru s Ivou Filovou naleznete například ZDE .