Incident Libora Uhra a Radima Slívy na Váňově kameni

Šli si zatrénovat

Libor Uher a Radim "Colombo" Slíva lezli s cepíny na přírodní památce Váňově kameni, údajně v rámci tréningu na výstup na Cho Oyu a Everest. Pomineme-li spornou účinnost takovéhoto tréninku vzhledem k plánovaným cílům, je to hlavně v rozporu s podmínkami provozování horolezectví v této lokalitě. Samotný drytooling by možná ještě prošel bez povšimnutí nebýt faktu, že dotyční natočili z tohoto výstupu video a publikovali ho včetně log svých sponzorů na Youtube.

Video zaregistrovalo více lidí a jeden z nich, Tomáš Olejník, na něj upozornil v diskusi na populárním serveru Lezec.cz. Pak už dostaly události rychlý spád. Strhla se intenzivní diskuse. Do případu se vložil ochranář Jirka Hušek, který z titulu své funkce v metodické skupině AOPK odeslal odkaz na diskusi odboru ochrany přírody KÚ moravskoslezského kraje a vyzval k reakci předsedu místní OVK Jiřího Babaču.

Na kritiku reagoval Libor Uher v diskusi na Lezci nejprve bagatelizací případu, ale pak se pod tlakem kritiky oba se Slívou veřejně omluvili. Omluva je nazvána jako upřímná, ale nelze v ní přeslechnout tichý skřípot zubů.

Lezlo se bez povolení

Drytooling na Váňově kameni a hlavně jeho zveřejnění byl špatný nápad. Situace mezi horolezci a ochranou přírody prošla právě na tomto severomoravském útvaru vážnou zkouškou. Váňův kámen, kde se leze již od padesátých let, je napůl přírodní a napůl uměle tvarovaná skála. Ještě v loňském roce se tam běžně používalo i magnézium, jako na jiných vápencových skalách. V roce 1993 byl, aniž by si toho někdo z horolezců povšiml, vyhlášen Přírodní památkou, kde je k provozování horolezecké činnosti nutný předchozí souhlas příslušného orgánu státní ochrany přírody. K dodatečném jednání o tomto souhlasu došlo až když byl jeden člen ČHS obviněn z porušení obdobných bližších ochranných podmínek v blízké PP Kamenárka, kde také nebyl předem dojednán souhlas s horolezeckou činností. Oblastní vrcholová komise ČHS dojednala povolení horolezectví na Váňově kameni ke dni 10. 3. 2008, rozhodnutí bylo opraveno 6. 5. 2008. Povolení sice hned v prvním bodě zakazuje magnézium, ale povoluje zatloukání nových skob a tvorbu nových cest. I když se dokument výslovně nezmiňuje o drytoolingu, je drytooling na všech skalách v ČR pravidly lezení zakázán, i když na nepískovcových skalách může podle článku 2 bod d) Pravidel povolit OVK výjimku, např. pro bývalé lomy a nepřírodní terény. Taková výjimka pro Severní Moravu udělena nebyla a proto je chování Libora Uhra a Radima Slívy ať již reálně něco poškodili, nebo ne, porušením pravidel lezení a mohlo by být i disciplinárním prohřeškem, protože jsou oba členy ČHS a Pravidla lezení jsou pro ně tudíž závazná na rozdíl od nečlenů Českého horolezeckého svazu, kteří ale na Váňově kameni lézt nesmějí.

Nejsou první

Uher a Slíva ale nejsou jediní, ani první, kdo na Váňově kameni lezli se zbraněmi. Škrábance od maček byly na Váňově kameni vždycky a někteří místní lezci se nad tím pozastavovali. Ve Štramberku, což je bývalý lom a nyní arboretum, trénoval i Polda Súlovský a další. Uher a Slíva byli ale první, kdo tuto nepovolenou činnost neprozřetelně medializovali. Jak praví stanovisko místně příslušné OVK, Uher a Slíva "svým počínáním mohli vzbudit dojem, že drytooling lze bez ostychu provozovat kdekoli, kde je horolezecká činnost povolena". Zda Uher a Slíva povrch skály opravdu poškodili, se zjistí při místním šetření, o jehož výsledcích zatím nic nevíme. Pokud se ale na Váňově kameni lezlo s mačkami a cepíny již dříve, mohou to oba schytat i za své předchůdce.

Problém není jen drytooling

Na jiných vápencových skalách se běžně používá magnézium a ochranou přírody není zakazováno. Když se Jiří Babača, jako předseda severomoravské OVK snažil vyjednat pro Váňův kámen souhlas s horolezeckou činností, podmínila ochrana přírody souhlas s používáním magnézia doložením, že "používání magnézia v dané lokalitě obvyklým způsobem neovlivňuje obsah hořčíku v půdě a její pH a tudíž nemá vliv na druhové složení flóry uvedeného ZCHÚ". K tomu bylo na jednání VV ČHS dne 26. 2. 2008, (bod 8) schváleno financování odběru a rozboru dvou vzorků půdy z míst, kde se dá výskyt magnézia na zemi předpokládat největší a nejmenší a podle toho případně v rozborech pokračovat podle potřeby.

Rozhodnutí KÚ MSK je však nakonec v platnosti ve znění se zákazem magnézia. V informovanosti o tomto zákazu jsou ale na oficiálním webu ČHS - Skalní oblasti ČR mezery, protože upozornění na zákaz, který je na vápencích neobvyklý, není zmíněn ani v popisu sektoru Štramberk, ani v popisu Váňova kamene a dozvědět se o něm lze pouze ze samotného povolen doplněného dodatkem. O počtu lezců, kteří si před návštěvou oblasti přečtou tyto úřední dokumenty, si nelze dělat iluze. Pokud chce Vrcholová komise předejít dalším možným konfliktům s Ochranou přírody, a dosáhnout plnění podmínek souhlasu, měla by na zákaz magnézia upozornit i v textu popisu sektoru a skály, protože na vápenci by ho málokdo předpokládal a i Jiří Hušek jej v diskusi na Lezci označil jako tvrdý.

Aktualizace: Na webu Skalní oblasti byl na základě našeho upozornění doplněn zákaz drytoolingu a používání magnézia.

Dobrý konec?

Možná. Uher a Slíva se omluvili, video stáhli, OVK vydala k jejich činu odsuzující stanovisko . Možná se tato bouřka přežene bez větších škod a podaří se udržet mír mezi lezci a ochranou přírody, na kterém závisí velikost našeho hřiště. "Think before you climb!". Každá takováhle událost snižuje míru důvěryhodnosti horolezců jako partnera v očích ochránců přírody, kteří mají poslední slovo o tom, kde se bude moci ve chráněných územích lézt.

Aktualizace: Video bylo staženo z Youtube, ale je stále k vidění a ke stažení na stránkách expedice.

Užitečné odkazy

Diskuse na Lezci - hledejte titulek Drytool na vápně.
Proč je Váňův kámen chráněný,
Veřejná omluva Libora Uhra a Radima Slívy,
Povolení horolezectví na Váňově kameni,
Dodatek povolení,
Pravidla lezení na nepískovcových skalách,
Video Drytooling na vápně,
Stanovisko Jiřího Babačy.

Mapa

Zvětšit mapu