Tak nám zase přituhlo….

Lucka, foto: Libor Hroza

Začínají nám natékat rampouchy a tak pomalu vytahujeme své „motyčky“ a začínáme je lehce oprašovat. A jak si na tom ty Lucko?

Tak já ty své „motyčky“ v podstatě od loňské sezóny úplně neschovala a sem tam si je občas vyzkoušela i přes léto, ale doopravdy jen sem tam.
S přípravou na nastávající Světový pohár v ledolezení jsem začala, pokud se to tak dá říct, po Rock Masteru v září, kde jsem závodila na rychlost. Ona ta příprava je stejně už i v tom, že lezu a trénuji i ostatní disciplíny, protože soustředit se jen na lezení s cepíny a myslet si, že to tak stačí, to nejde.

Takže je musíš být dobrá i v normálním lezení na obtížnost?

Je to potřeba. Holky co jsou ve špičce v drytoolingu se umí umístit na předních místech ve svěťáku na obtížnost. Třeba Lavarda, Chloe… snad každá co byla v loni ve finále má už přelezené 8b i víc…

Trénink na ledovci, foto: Libor Hroza

Ale zpět k tvé přípravě.

Po Arcu jsem už vytáhla cepíny doopravdy. Tak dva tréninky z pěti jsem měla už s nimi. Sice jsem se chtěla ještě ukázat co nejlépe v Brně na SP v obtížnosti, ale přece jenom jsem dala přednost dlouhodobější přípravě na SP v ledu. Ale i tak si myslím, že jsem v tom Brně tak špatně nezalezla. Po Brně jsem si odskočila ještě do Německa a vyhrála mistrovství Saska v Drážďanech.

A pak už jen cepíny?

No to úplně ne. Jen jsem ten poměr ještě změnila. Teď jsou to tak čtyři tréninky s cepíny a jeden lezecký.
Zařadila jsem do tréninku oproti loňsku i víc lezení s cepíny venku a na ledu.

... a nohy mi mrzly, živá karimatka se osvědčila…., foto: Libor Hroza

Kde venku a na ledu? Vždyť mrzne až teď?

To máš pravdu. Teď mrzne až praští. V sobotu jsem byla na Krkavce a úplně mi tekly slzy bolestí, jak mi přemrzaly prsty. Bylo snad mínus 15 stupňů. A když visíš v paragánu za jednu ruku, kterou ti hřeje jen rukavička na golf, moc teplo ti není. Ale zase na druhou stranu už tam mám přelezenou na třetí pokus M 11-. Byla jsem taky trénovat na ledovci, spala jsem tam poprvé v životě na sněhu a nebýt tátových zkušeností z takových akcí a výbavy od Rákosky, asi bych tam umrzla. Ale byla to paráda.

Lucka táboří. Hlavně nezapálit stan vařičem MSR :-), foto: Libor Hroza

A pak byla Bratislava.

V Bratislavě to bylo super. Závod jsem si úžasně užila a to, že jsem přijala výzvu lézt s chlapama jejich finálovou cestu bylo nakonec i z tréninkových důvodů dobře. Kluci slovenští se doopravdy pochlapili a udělali závody na jedničku. Doufám, že se jim bude dařit na světáku.

Lucka v traverzu mužské finálovky v Auparku, foto: Libor Hroza

A co ta Francie, kvůli které jsi nebyla na Cibulce?

Bylo trochu nešťastné, že se ty termíny překryly. Francii jsem měla dohodnutou dřív, než byl znám nový termín MČR a měla jsem už koupenou i letenku. Do Chamomix mne pozvala kamarádka ze SP v ledu, Stéfanie Maureau. Bydlela jsem u ní ještě s kamarádkou z Bulharska, Radkou Petkovou. Týden jsme spolu trénovali v jejich úžasných drytoolových oblastech. Řeknu ti, oni mají perfektní podmínky na přípravu. Lezla jsem tam jak utržená z řetězu. Taky jsem si z toho přivezla do krve utržené mozoly :-). Dala jsem dvě M10 plus na druhý pokus a jednu M 10 na flash a spoustu dalších cest. Škoda, že v jedné M 11- mi před topkou vystřelil cepín ze spoďáku, a protože to bylo poslední den, už jsem neměla čas to znova zkusit. Ale po SP si tam ještě zajedu.

Obrovská drytoolová oblast, foto: Radka Petkova

Lucka v akci, foto: Ratka Petkova

nebyli líní si tam pověsit klády…Radka Petková v cestě, foto: Lucka Hrozová

Jako v Arcu, foto: Ratka Petkova

Na závěr jsem se zúčastnila jejich závodů. Myslela jsem si, že když mě tam zvali, že to budou nějaké velké závody, ale nakonec to byly jejich kontrolní závody, kde lezli kluci i holky dohromady.
Lezlo ve skále na cestách, které oni už znali. Ale pro mě to byly vlastně všechny cesty na OS. Sedmé místo, které jsem urvala, je super, když z holek přede mnou byla jen místní Stefanie.
Byla jsem moc spokojená, protože jsem i ten závod vzala jako trénink.

A nejbližší plány?

5. ledna odlétám na SP do Ruska, do Kirova, tam začne ten správný kolotoč. Světový pohár a do toho zkouškové období ve škole. Ale už se moc těším

A co nějaké novinky? Co sponzoři? Už jen ta cesta do Kirova bude stát dost peněz

Novinky? Už mám všechny zápočty;-). Určitě největší podporu mám od firmy TIMA. Ta sice nedělá věci do outdooru, ale strašně moc mi pomáhá. Taťka spolu s firmou Raveltik pro mne vytvořili úplně nový závodní cepín (430g) a snad se stane základem pro nový sériový typ. Je fakt super. Nožířská Firma Mikov mi do něj vyrábí čepele ze super materiálu, tak pro ty chlapy musím zabojovat.

Lucčin závodní cepín, foto: Libor Hroza

A budeš nás informovat z jednotlivých závodů jako loni?
Jasně, doufám, že to budu všechno stíhat. 

Něco pro sponzory, bez nich by to nešlo, foto: Libor Hroza

Spokojenost po výstupu, foto: Libor Hroza