Prvovýstup na Aconcaguu

V prosinci loňského roku vylezl Chad Kellog první americkou cestu v jižní stěně Aconcaguy (6962m) v argentinských Andách. Linie „Medicine Buddha“ (VI WI4 M4) je přibližně 3km dlouhá a je celou dobu vystavena nebezpečí pádu lavin. Zahrnuje 2000 metrů dosud neslezeného terénu. Kellog chtěl zdolat horu sólo za jediný den, ale nečekaná zdržení nakonec vyústila v neplánovaný bivak, omrzliny a volání o pomoc.

Aconcagua, foto: Jan Virt

Osamocený Kellog se vrátil na úpatí Aconcaguy opět 21. prosince. Nebezpečí výskytu trhlin se mu při pozorování stěny zdálo nízké. Na rozdíl od lavin a seraků. Jako potvrzení o správnosti této úvahy se, za pár minut potom co ho opustil, přehnala přes jeho stanovistě masa sněhu.

Podle plánu měla jeho cesta vést mezi origiální Francouzskou cestou z roku 1954 a Rumunskou variací Slovinské cesty z roku 1982. Jelikož chtěl cestu dokončit ještě toho samého dne, vzal si sebou Kellog minimální výbavu: třicet metrů dlouhé lano, tucet jistících pomůcek, vařič s jednou bombou a nějaké náhradní oblečení.

Aconcagua na dosah, foto: Jan Virt

V horní části výstupu však narazil na sypký sníh a musel zpomalit. Napojil se na Messnerovu variantu Francouzské cesty. Za pět hodin se mu podařilo urazit 300 metrů. V 11h večer se začal připravovat na otevřený bivak v teplotách, které odhadoval na -12°C. Vrátil se ve svých stopách, aby se usídlil na trochu chráněnějším místě. Sedl si na lano, nohy schoval v batohu a jal se ohřívat lahve s vodou, které u sebe měl, aby se udržel v teple. Na světlo čekal sedm hodin.

S prvními ranními paprsky Kellog pokračoval. Palivo ve vařiči mu skoro došlo a jeho zásoby vody se značně ztenčily. Dostal se však k pevnějšímu sněhu a vertikálnímu lezení v ledu a mixovému lezení. V této části také poprvé a naposledy využil fixní lana v úseku s obtížností M5. Odpoledne se ocitl 400 metrů od vrcholového hřebenu, ale znovu narazil na sypký sníh. Jeho ruce už byly promočené a do večera mu omrzl palec na pravé ruce. Kellog zavolal vysílačkou členy horské služby, kteří ho povzbudili, aby pokračoval a slíbili mu, že na něj počkají na stanici Nido de Condores v 5300 metrech až bude sestupovat. V 10 večer, po 42 hodinách, Kellog konečně vystoupil na hřeben spojující oba vrcholy Aconcaguy. Při sestupu za silného větru se probojoval k normální cestě a když dorazil na chatu už byl očekáván s horkým drinkem.

Kellog pojmenoval cestu „Medicine Buddha“ po své oblíbené meditaci, která má chránit před předčasnou smrtí.
Nicméně v diskuzích se objevují narážky na skutečnost, že Kellog médiím neposkytl žádné vrcholové foto. To se v případě jeho expedic nestalo porvé. Například v roce 2003 při expedici na horu Chan Tengri publikoval fotky, na kterých jsou jako důkaz zdolání hory vidět „pouze“ jeho hodinky s výškoměrem ukazujícím 7005 metrů a jeho portrét bez jakéhokoli pozadí, které by dovolovalo identifikovat jeho polohu.