Technická ... měnit, či neměnit spadlé karáble?

Pak se zas začlo říkat že to není pravda, prý byly testovány karabiny nalezené pod El Capem a nebyl shledán úbytek pevnosti, dokonce někdo zkoušel do karabin mlátit kladivem a pak je dával na trhačku a úbytek pevnosti taky nezjistil.

Takže teď se zas říká že se nemůže nic stát a že karabina vydrží všechno.

Jelikož jsem svůj lezeckej rozkvět absolvoval v době kdy panovala legenda první, myšlenková setrvačnost vlastní senilním starcům mi bránila bez výhrad přijmout nové dogma.. tak sem začal hledat na netu a našel jsem mj. následující diskusi:

www.forums.caves.org/viewtopic.php?f=5&t=10533

Doporucuju přečíst si to celé, pro mě to bylo dost objevné.

Řekl bych že tuto informaci stojí za to si zapamatovat a šířit, bez ohledu na to že je to diskuse původně jeskyňářská a použití materiálu v jeskyních a na horách/skalkách se poněkud liší.

HZ

Ďura

Karabina s drátovým zámkem, foto: Marek Cerman

Klíčový příspěvek v inkriminovane diskusi:
(pokousim se o překlad, původní text je dole)

Problém není v tom že spadla karabina ve které se vytvořila trhlina a má sníženou residuální pevnost když je testována okamžitě, ale spíše v tom že významný pád může způsobit začátek tvorby trhliny.

Jestliže je karabina vrácena do používání při kterém je cyklicky zatěžována, počáteční poškození se bude šířit v tzv. růstu únavových trhlin.
Kazdy zátěžový cyklus způsobuje další růst trhliny a snižuje residuální pevnost. Nakonec trhlina dosáhne kritické velikosti a karabina selže /praskne, nejpravděpodobněji kujným roztržením (nevím zda takový termín v češtině existuje, snažím se přeložit ductile tearing, technici pomozte.)

Vystaveni vlhkému /vodnímu prostředí bohatému na minerály (napr jeskynní bahno, pot) růst trhliny urychlí.
Autor viděl croll (jeskyňářské šplhátko, svirka na nohu) prasknout /selhat přesně tímto způsobem, počínaje neviditelným korozním důlkem na hrané otvoru pro nýt. Vlastník si nebyl problémů vědom až do chvíle kdy jeho nožní šplhadlo prasklo a rozlomilo se na 2 kusy. Poslední fáze byla kujné roztržení.

Známky postupné koroze (zde improvizuju, ví někdo jak přeložit beach marks?) z každého zátěžového cyklu byly viditelné na povrchu trhliny (kde došlo k selhání materiálu).

Pokaždé, když vlastník uložil materiál do vlhkého pytle se zpoceným oblečením, vytvořila se vrstva oxidu.

Mějte na paměti že pokud karabina není zatížena, trhliny jsou nejspíš zavřené a nejsou viditelné. Otevřou se při zátěži, což je obtížné detekovatelné / kontrolovatelné, zejména bez příslušného vybavení a výcviku.

Autor je zaměstnán v NASA jako Inženýr pro toleranci poškození (Damage Tolerance Engineer si přeložte jak chcete).

Puvodni text:
The problem isn t that a dropped biner forms a crack then has a lower residual strength when tested immediately, but rather that a significant drop could produce crack initiation. If the biner is then put back in service where it is cyclically loaded, the initial damage will propagate in what is called fatigue crack growth. Each load cycle grows the crack and lowers the residual strength. Eventually the crack will reach a critical size in which the biner will fail, most likely via ductile tearing.

Exposure to mineral rich aqueous environments (cave mud and sweat) will accelerate crack growth.

I have seen a croll which failed in exactly this manner, starting from a non-visible (in service) corrosion pit at the edge of the rivet hole. The owner never knew of a problem until his foot ascender gave way and broke into two pieces. The final step was a ductile failure. You could see the beach marks on the failure surface from every use session leading up to the final failure. Every time he put his gear away in a humid bag filled with sweaty gear, an oxide layer would form making marker bands.

Keep in mind that when unloaded, any cracks are most likely closed and not visible. They will open under load, when it is difficult to inspect (especially without actual inspection equipment or training).

For what it s worth, I am a Damage Tolerance Engineer for NASA.