Via Ferráta nebude? - a přece je!

I když na tom má nepochybně zásluhu rozvrtání celé akce na internetu, patrně byla rozhodujícím činitelem intervence ČHS, která přišla v hodině dvanácté.

A se zážitky je to podobně, co bylo včera IN, dnes je už zcela mimo, je třeba najít novou atrakci, něco co tu ještě nebylo, nebo co mají jenom sousedi a k nám se to ještě nepřihrnulo. Železný drát, pěkně ukotvený ve skále, to v Jizerských horách zatím chybí a přitom šutrů je plný průvodce (ten knižní - horolezecký). Prapor pokroku zvedl státní podnik Lesy České republiky s vydatnou podporou (předpokládá se pravděpodobně hlavně finanční) kamarádů z NDR (dnes NSR) a s minimálně morální podporou bůhvíkoho (viz přílohy).

O záměru zřízení Via Ferráty v Jizerkách (a to konkrétně v jádru Národní přírodní rezervace Jizerskohorské Bučiny - na Frýdlantském Cimbuří) informoval již materiál - Ferrata v Jizerkách. Potenciální investor (Lesy ČR) nakonec od tohoto velmi kontroverzního projektu ustoupil, protože z předběžných neformálních jednání vyplynulo, že šance na úspěšné projednání s orgány ochrany přírody je nulová. Lesníci (asi ve spolupráci s klikou okolo Heinricha) vytipovali náhradní lokalitu. Z pohledu ochrany přírody již mnohem méně problematickou - na skalní útvar Kočičí kameny v těsné blízkosti chaty Hubertka a tak více méně můžeme konstatovat, že „Maso bude“ - pardon „Via Ferráta bude“.

Chata Hubertka na dobové pohlednici

Horolezcům není vrchol Kočičích kamenů neznámý. Vlastní vrchol byl sice v roce 1923 zpřístupněn vytesáním schodiště a instalací zábradlí (a výhled je odsud opravdu úchvatný), ale i tak zde vznikla celá řáda cest, z nichž mnohé jsou velmi hodnotné a uspokojí i náročného (a výkonného) lezce. Pokud dobře studuji nákres, kudy již brzo povede železný drát, jistě doplněný o kramle a další železo, vychází mi z celého seznamu jen jedna jediná cesta, která nebude dotčena (rozuměj z horolezeckého pohledu nezničena).

Podívejme se na nabídku cest a doporučení, ovšem s radou, že je třeba opravdu spěchat.

Z údolí vedou asi dvě nejhezčí cesty na vrchol - obě plotnové. Ta pravá - mírně lehčí (ale opravdu jenom mírně) - Skialpinistická je navíc i fotogenická, což už bude brzo pasé - tedy pokud se Vám nelíbí řada kramlí, kterou bude skála vyšňořena.

Skialpinistická, prvolezec již nad druhým, zdaleka není vylezeno, foto: Jiří Hušek st.

Skialpinistická, druholezec sice není pod psychickým tlakem, ale krystaly se nezvětšily, foto: Jiří Hušek st.

Skialpinistická - tím žlábkem (ve stínu) už brzo povede řada kramlí, ke kruhu to bude sice choďák, ale spadnout nad prvním, znamená napíchnout se na železo, foto: V. Vršovský

Království mechu a kapradí, a kupodivu pěkná cesta - Zkrvavený klouby, foto: Jiří Hušek st.

Zved ke kruhu s mírně zahliněnou rukou, foto: Jiří Hušek st.

A jedeme dál (Sokol), foto: Jiří Hušek st.

Nad kruhem brzy přibyde další jištění - prvolezec si bude moci cvaknout ocelové lano, které bude cestu křížit, foto: Jiří Hušek st.

Neznámá hranka se dvěma nýty - pěkná sportovka (odhadem 6+, 7-), foto: Vladimír Vršovský

O motivaci propagátorů projektu můžeme jenom spekulovat. Heinrich (který to bude asi platit a spolu s Hejničákama asi i dělat) si zde určitě ohřeje svojí polívčičku. Kampak asi přitluče informační tabulku o tom, že projekt sponzorovala nikoliv EU, ale Sport Heinrich z Oderwitzu? A pracovníci státního podniku LČR? Ti to dělají proto, že se to určitě bude lidem líbit a je třeba pro ty lidi něco udělat (toť velmi volná parafráze odpovědi, na moji otázku, proč se angažují v něčem, co s lesním hospodařením moc nesouvisí).

Vedení trasy bylo projednáno s prvovýstupci (nejsou uvedeni všichni) a se správcem oblasti (aniž je znám výsledek). Oblastní vrcholová komise s odkazem na roční periodicitu zasedání o věci nic neví a k záměru na Kočičích kamenech se tedy nevyjádřila. Na minulém zasedání OVK vyjádřila oficiální nesouhlas s VF na Frýdlantském Cimbuří (viz zápis). Podle dostupných informací tento záměr podporuje i Horská služba. Takže si vlastně my horolezci nemáme na co a na koho stěžovat (dámy prominou, ale sere... si do vlastního hnízda).

Kam to půjde dál - námětů může být hodně - v Jizerkách by byla určitě docela fajn Ferráta hřebenem Kohouťáku (a není třeba oslovovat prvovýstupce), takové Sušky - ty nabízejí úplně maximální možnosti pro kombinaci hromosvodů a lanových mostů - umíte si představit Flying Fox z Hlavní věže - no prostě nádhera. A taková údolka na Kápla. Každej na ni sice nemá, ale kdyby tam byla ta řada kramlí a hřebů, asi by to zvládlo hodně lidí. A z vršku pěkně natáhnou lano (pochopitelně ze železa) na Taktovku. Připadá Vám to ujeté? Nic není nemožné.

inspirace z internetu, kde to bude příště?

Tento materiál vyjadřuje osobní názory autora.

Přílohy byly získány od Správy CHKO Jizerské hory na základě žádosti o poskytnutí informací o životním prostředí zákona č.123/1998 Sb. o právu na informace o ŽP.

Vladimír „Hlína“ Vršovský
dlouholetý jizerskohorský lezec

Pavel Fajgl
spoluautor „Horolezecký průvodce - Jizerské hory“