Ice World Cup 2011 klepe na dveře

Nejdřív bych ti chtěl dodatečně pogratulovat k vítězství na MČR v Drytoolu v Brně a v Holeškách na MČR na rychlost.

 

 

Co říkáš na závody v Brně?

 

Lucka:

Řekla bych, že závody byly velice dobře připravené a pořadatelé využili novou stěnu dokonale a je super, že se toho kluci z Brna chopili, když nevyšly závody v Bratislavě, jen mě možná asi trochu zklamala finálová cesta žen. Pořadatelé měli připravenou cestu, která se charakterem mohla blížit k těm na svěťácích, ale na poslední chvíli ji změnili, lezla se cesta, která byla postavena ve stejném stylu jako kvalifikační cesty. Mírně převislé, technické jen na držení cepínu na chytech. Diváci tak přišli o akrobatičtější a silovější prvky, které dělají tuto disciplínu divácky zajímavou.

 

Tomáš:

A jak to sedlo tobě?

 

Lucka:

Ale jo, pořád se opakovaly kroky, kde bylo potřeba stoupat na nohy a to nebylo úplně ideální pro můj nedávno pochroumaný kotník. Třeba na EP v Innsbrucku jsem takových kroků dělala jen pár a tady jeden za druhým. Aspoň jsem si otestovala, že to půjde. Na SP je to jiný styl lezení, silovější, akrobatičtější, plno paragánů v kombinaci s technickými kroky.

 

Tomáš: Tak ti to teda nesedlo? 

 

Lucka:

Ale to ne. To je stejný jako by bylo MS ve sportovním lezení na obtížnost udělané v kolmém. Trend je ve světě jiný. Ale je potřeba umět lézt všechno. Taťka říká, že lezec je na takové úrovni, na jaké leze to co mu jde nejmíň. Když někdo říká, že leze osmičky, tak by měl umět přelézt osmičkovou plotnu,spáru, převis…

Tomáš:

spáru?

 

Lucka:

Já spáry teda nemusím. Ale v Innsbrucku jsi musel umět třeba založit cepín do spárky a nastoupat za něj…

 

Tomáš:

A jak se teda připravuješ na SP?

 

Lucka:

Začátkem září jsem si potrhala vazy v kotníku nešťastným odskokem mezi matrace v Bouldr baru. A tak jsem měla osm týdnů pauzu a musela jsem naplánovanou přípravu předělat. Teď už je to mnohem lepší , ale kotník se lepší už jen pomalu.

Tomáš:

A jak teda vypadá tvá příprava?

 

Lucka: Trénuji pětkrát týdně dva dny, den pauza, tři dny, den pauza pořád dokola. Do zářijového úrazu jsem dost makala na skalách. Dala jsem osm béčko a dost těžkých cest mám rozlezených, ale…. Co se týká drytoolu, jezdila jsem do Rakouska, kde mi Markus Bendler ukázal úžasné tréninkové oblasti, taky jsem trénovala na jeho bouldrovce. Potom hlavně v holeškách v Mammutu, to už je takový standard. Letos to vypadá, že se ve svěťáku poleze dost v ledu, tak jsem se snažila využít možnosti, že je letos i u nás. Týden před Brnem jsem nalezla v ledu skoro tisíc metrů.

Tomáš:

Jak ti ty ledy jdou?

 

Lucka: Určitě jsem se v nich hodně zlepšila. Ale je mi pořád hrozná zima  A to asi nikdy nenatrénuji. Na posledním tréninku jsem i třikrát spadla do šroubu, jak jsem se nemohla zimou udržet. Dobrej trénink do Ruska :-)

Tomáš:

A teď to máš jak vymyšlený s tréninkem?

 

Lucka:

Pořád stejně, jen se intenzita víc stupňuje, ale to už začalo před Brnem, cítím se i dost unavená. Odpočinek mám naplánovaný na vánoční svátky. Potom už jen tři dny před odletem do Koreje se zaktivovat a hurá na svěťák. 

 

Tomáš: A jak se vidíš v SP? Co soupeřky?

Lucka:

Každé finále bude pro mě veliký úspěch. Mám pocit, že celé závodní pole na SP jde víc do tréninku a že se celkově úroveň SP zvedá. Holky které znám z dřívějška teď makají jako divé.Třeba kamarádka Radka Petkova z Bulharska se zlepšila strašně moc. U kluků vím jen o Markusu Bendlerovi, ale jeho výkonnost nedokážu zhodnotit. Trénovali jsme spolu, ale jak na tom je, nevím. Ale působí to na mě tak, že buď leze a visí na cepínech nebo telefonuje. 

Tomáš:

A kde všude budeš závodit?

 

Lucka:

Svěťák začne v Koreji, hned další víkend je italské Val Daone, z kterého pojedeme zatrénovat do Kanderstegu a hned na další závod do Saas Fee. Pak by mělo být koncem ledna MČR na rychlost v ledu na Víru. Další víkend rumunské Busteni… Další dva víkendy po sobě závody Evropského poháru v Rakousku. Jeden víkend volno a hurá na poslední závod do ruského Kirova. Bude to dost vyčerpávající a nejsem si jistá, že to půjde všechno objet. Ale SP vynechat nechci.

 

 

 

Tomáš:

Budeš závodit i na rychlost?

 

Lucka.

Chtěla bych, ale uvidím co kotník?

Tomáš: Co ostatní závodníci z Česka?

 

Lucka:

Myslím , že Míra Matějec na sobě zapracoval, a bude to vidět i na SP, je správný pohodář a je s ním legrace. Na svěťák chce jet i Voltmetr Honza Olt, který tento rok s cepíny začal a jde dost nahoru. Měl vážný úraz, ale bude to dobrý. Pracuje na sobě a svěťák mu dá hodně zkušeností, které se jinde nezískají a navíc je to velikánský srandista a když v lese potká odhozenej papírek, vezme ho sebou a hodí do popelnice.

Tomáš:

To byli kluci. A co naše další děvčata?

 

Lucka:

Bylo by moct fajn, kdybych tam měla k sobě ještě nějakou partačku. Škoda, že Jíťa Mázlová je dost časově vytížená a asi jezdit nebude , Martina Kratochvílová prý závodit na SP nechce. Tak se snad do příštího roku nějaká závodnice objeví a nebudu sama.

 

 

Tomáš: Co chceě dělat po svěťáku?

 

Lucka : Chtěla bych přelézt ještě nějaké těžší drytoolové cesty, nějaký větší ledík…uvidím. A potom hurá za sluníčkem do skal. Taky vlastně udělat všechny zkoušky, které díky vstřícnosti fakulty mám posunuté na později.

 

 

 

Tomáš: Tak ti držím palce. 

 

Lucka: Dík