Horolezecké nehody

Vzpomínám si, že už po první podobné příhodě ve Skaláku (kdy záchranáři narazili na problém, že jen podle názvu věže neumí lokalizovat, kam dojet a jak se lze k postiženému dostat), se hovořilo o vytvoření nějakého informačního systému na bázi spolupráce se správci skal, který by využíval možností databáze Skalní oblasti ČR na webu ČHS. Zajímalo by mne, jestli a jak to pokročilo, to je podle mne výborná myšlenka (a záchranáři by nemuseli nejdřív na koupák). Mám na tom samozřejmě svůj zájem, pravidelné nošení přilby nepatří k mým silným stránkám :-)

To nenosíš ani tu lehouknou krásnou, co jsi testovala? A co ti tak slušííí :-)? Myslím, že něco takového s využitím databáze Skalních oblastí připravuje Zdeněk Strnad, alespoň tak si vysvětluji poznámku na webu Skalních oblastí.

Nosím, ale mám strach, abych si ji na písku neodřela :-)

V době kdy se mu to stalo, nebyl Skalák suchý, tak tam vůbec neměl co dělat.

Asi neměl, ale to nebude příčinou nehody, nebo ne hlavní příčinou

Pokud to nebylo třeba tak, že na tom vlhkým ukouzl. (Samozřejmě, to nevíme.)

Nevíme, ale jestliže jeho přítelkyně úspěšně slanila, jak tvrdil náš zvěd, pak bych na to až tolik nesázel. Údajně se postižený úspěšně léčí, tak ať mu to jde dobře dál.

Speciální systém pro zasahující složky IZS (pracovně mu říkám IZS SO) je z pohledu řešení a provozu hotov, vyzkoušen a pro pár vyvolených zatím běží zatím v pilotním ověřovacím režimu. V rámci ověřování funkcí systému Radek Meier kompletně zpracoval Dračky na Hruboskalsku. Na datech tohoto sektoru se pak zprovoznily datové toky směrem od IZS SO do systémů operačních středisek IZS. Během zpracovávání Draček se však ukázalo, že objem práce, nároky na přesnost a spolehlivost dat již celou tuto aktivitu posouvají výrazně mimo rámec "udělat si sám a zadarmo" a dnes je jasné,
že bude třeba profesionální přístup a řádné profincování jak provozu systému, tak hlavně pořízení a zapsání terénních dat. A protože můj sponsorský altruismus není bezmezný (v tomto případě se více hodí bezedný), tak jako první instituci oslovíme ČHS, který je pro aktivity tohoto druhu přirozeným partnerem. A když ČSH řekne, že na to nemá peníze, tak je zkusím sehnat jinde.

A k tomu, že v poslední době lezci padají jak brouci ze skla, bych jen dodal toto. Padalo se vždy, jen se o tom možná tolik nevědělo (dnes padne borec a už odpoledne je toho plný web).
Dnes je problém v tom, že dříve se mladí začínající lezci v oddíle dohodli s "oldies", šli s nimi a v terénu okoukali, jak se vlastně má jistit, naučili se ve skalách chovat a vyslechli si stovky příběhů KDO a KDE "hodil" ... a jak dlouho pak byl ve špitále! Večer po lezbě u pivka to spolehlivě tmelilo partu a vydrželo to na mnoho hodin! Jinými slovy, byla přirozená možnost, jak zkušenosti
starších průběžně přecházely na mladší.

A dnes? Borec začne chodit na umělou stěnu, už po 14 dnes tam vyleze brutální stropy (10-) a tak vyráží do SKAL, aby tam ostatním vytřel zrak ( ... je přece tak mladý, svalnatý, lehký a sebevědomý!). Neví vůbec nic o jištění, umí jen cvakat presa, a to ještě k tomu po metru, takže vůbec netuší o něčem takovém, čemu se říká "morál". A nechápe, proč se na písku nemůže s mágem (protože mu to nikdo neřekl) a jen za sucha (protože mu to zase nikdo neřekl). A když si borec opravdu věří (a co tak vidím okolo sebe, je jich hodně), tak vyrazí do hor! A tam najednou zjistí, že ke skále se musí dojít (to ho unaví, proč sem nepostaví silnici?). A když vymotá prvních padesát ("... vůbec nechápu, proč se v takových lehkých sračkách leze") a nemůže nalézt štand s řetězy (synonyna: kruh, slaňak, n-nýtů vedle sebe apod.), tak mu začíná jeho velký problém (a to ty následující nyní přeskakuji ...)!

Obecně to zase není nic nového, viz. třeba Radan Kuchař a jeho tatranský příběh v knize Deset velkých stěn. Ale zatímco dříve to byla výjimka, dnes je to pravidlo, ještě že ty vrtulníky dnes létají už i do Skaláku! A co s tím? Po pravdě řečeno, nevím. Máme demokracii (resp. její velmi specifický klon), direktivně se dnes nic nařídit nedá a na osvětu nejsou peníze (a když náhodou nějaké malé jsou, tak se stejně neví, jak s nimi naložit). A tak jen nezbývá než (smutně) konstatovat, že procesy přirozené selekce tento problém průběžně řeší za nás a stále spolehlivě (tj. mimo dosah demokraciem, ať chceme nebo nechceme a většinou spravedlivě) odděluje zrno od plev ... jinými slovy, živé od více či méně mrtvých.

Díky Zdenku za vysvětlení, v jakém stavu vývoje je ten systém. Připadá mi, že dotáhnout ho do konce je důležitější než nezapomenout tady v komentářích na přání rychlých srůstů, Sysle :-), protože by mohl výrazně zkrátit potřebný čas k zásahu. Ale následující odstavce připomínají průdu stařešin, tím spíš že máš naprostou pravdu, že se padalo vždycky, ale člověka aspoň nepropírali ve všech možných i nemožných médiích. Stejně je dost houby platný všechno, co nezažiješ na vlastní kůži.

Já to nechápu, zvlášť když to je už po několikáté. Sám jezdím na záchrance a donedávna do "našeho" rajonu spadal i Prachov. Nedovolil bych si sednout do auta,aniž bych neznal místní názvy v takovýchto oblastech a přístupové cesty k nim. Navíc neni takový problém si koupit za pár korun mapu s popiskama skal, to ani nedokážu pochopit, že ji nemají. Všichni se tady pořád ohánějí GPS souřadnicema a bůhví jakou další moderní technikou a jak to ještě záchrance ulehčit, ale pokud nikdo od nich nebude mít zájem,tak je veškerá snaha zbytečná.

Ahoj, za tento přístup budiž ti čest a sláva.

Jen poznámka, mapa zdaleka neobsahuje názvy všech věží, ale jen několika. Asi tam nenajdeš já nevím, třeba Kobylu (na Prachově, ne v Příhrazích) a jiné turisticky ne úplně vyhlášené věže. Ta to je potřeba horolezecký průvodce nebo ty souřadnice GPS. Nicméně si myslím, že zakoupení všech vyšlých průvodců a jejich lokalizace do řídicího střediska záchranářů by nemohla uškodit a moc by to nestálo. Stejně tak kontakty na správce skal a jiné místní experty.

Nene, existuje taková brožurka, jmenuje se to tuším Pískovcové oblasti východních čech a jsou tam jak Ádr, tak Prachov a Skalák a jsou tam popsány veškeré věže. Ty menší jsou očíslované a k číslům jsou přiřazena jména. A myslím, že jsem viděl v takovém stylu i mapy ve větším formátu jednotlivých oblastí. Btw. ta brožurka nestojí víc jak 40,- a v tomhle smyslu je lepší než průvodce.

Jinak pro jistotu jsem na to teď koukl. Jmenuje se to Skalní města východních čech. Co se týče Prachova, tak oblast kolem Ervínova hradu tam opravdu není, ale to je asi jediná :-). Co se týče Skaláku, tak jsou tam všechny 4 hlavní oblasti, resp. 5 (včetně předního sk.), dále pak Jezírka (nebo alespoň velká jejich část), Dešťové údolí, Údolíčka, Hadí údolí, Bukovina. Já jsem to už dříve psal Radkovi Meierovi, taky co se týče toho jak to funguje se zadáváním navigačních bodů do navigace daného auta. Je hodně variant jak to řešit. Ta nejlevnější a nejjednodušší ale záleží na ochotě samotných řidičů výjezdového stanoviště v Turnově, stačí si za pár kaček koupit nějakou dostačující mapu a občas se na ni podivat, případně vzít rodinu nebo přítelkyni v neděli na výlet do skal (to ale není ani nutný,když má člověk v autě mapu obsahující i veškeré cesty a cestičky)

Pro nelezce, který jen potřebuje vědět, kde ty věže jsou, je to asi nejlepší řešení a myslím, že by tohle měla záchranka řidičům koupit jako standardní pracovní pomůcku. Určitě se kupujou i méně potzřebné věci za více peněz :-)

Pokud se týká způsobu, jak nejlépe sdělit záchranářům kde se něco stalo a jak se tam dostanou, určitě by nebylo od věci to napsat a zveřejnit třeba zde, protože by to mělo vědět co nejvíc lidí, aby zbytečně z nevědomosti nekomplikovali záchrance práci.

Tak jsem si tady i na lezci přečetl spoustu "podnětných a zajímavých" komentářů a nějak jsem si nevšiml, že by někdo popřál rychlý srůst. Takže chlape srůstej a zdrav se, ať můžeš brzo zase na skály!

chybí mi v téhle diskusi, ahoj Aleno ahoj Zdenku, naprostý souhlas(včt. té přilby Aleno) Sysle srůstá i bez nás jako se srůstalo vždy za účasti áchich sestřiček kolem, ne?