Vánoce na jehle

Cesta probíhala napínavě. Kolouchovi ujel vlak v Bráníce a padaly sázky, jestli nás dožene alespoň ve Vraném. To se povedlo a Kolouch i s labradorem Robinem vlétli do vlaku.



















Za zamračeného, ale suchého počasí, nejteplejšího co jsem dosud na Jehle zažil, jsme se rozdělil do cest. Tentokrát jsem poprvé lezl levou údolku s tím koutkem, co se v něm už přece jen trochu leze. Protože jsem ale nechal doma půlku expresek, neprodloužil jsem friend pod prvním převískem a přidal si na tahu lana nějakých deset kilo, možná i víc. Lezení ještě šlo, ale z dobírání jsem měl skoro psotník, ještě že mi Horáček vyměnil toho zvtrdlého Sterlinga za funglovku, která tady měla premiéru.



Na ověšenou jehlu jsme s Irenou dorazili akorát včas na Lambrusco, které donesli Poláci asi nejtěžší vylezenou cestou pod slaněním. Stylově na to vytáhli skleněně vypadají skládací plastové skleničky na víno, takže atmosféra byla na výši.







Kontrola skrýše na Boschovo víno prozradila, že letos Štěpán ani Ropák na Jehle nebyli.



K pamětním cedulkám ale bohužel přibyla další.

Zdáli začal houkat vlak a Lukášův černý labrador Teddy si vylezl zrovna na koleje, aby viděl líp na páníčka. Vysvětlit z vrcholu psovi, který sedí dole na kolejích, visí na vás očima a chctěl by splnit vaše přání, ale neví jak, že má slézt z těch kolejí, je opravdu problém. Nakonec se hypnózou podařilo postrčit psa asi metr vedle kolejí a vlak mu projel asi tak půl metru za zády, čehož si vise očima na páníčkovi snad ani nevšiml.

Nastalo velké oddychnutí a opětovná koncentrace na víno a cukroví, když tu velký řev zdola ohlásil, že přece jen došlo k měření sil mezi Teddym a Nikoušem. Verča, která mezitím slanila dolů, a byla tam jediná z dvojnožců, neměla moc šancí do toho zasáhnout. Prokousnutá Teddyho kůže na zádech, která si vyžádala u veterináře tři stehy ukázala, že šéfovat bude asi Nikouš. Prokusnutej Tedy ale i pak vesele nosil větve a mlátil nás s nima po nohách, jakoby se nic nestalo.

Víno vypito, dobrůtky se vyrojily i pod jehlou, kapříček, salátek, salámek... Nespokojenější byl ale asi Robin, který našel otevřenou pixlu se svačinou a pečlivě vylízanou misku raději uklidil do křoví, aby se na to přišlo co nejpozdějc.



I tak bylo dobrot dost. Dopily se nejrůznější čaje, s procentama i bez a následovalo jediné mínus celé akce - hospoda v Pikovicích zavřená. Tak jaká bude ta příští jehla za rok? Jestlipak konečně dorazí i Venca, na kterého doléhá Stáří?