Talung

Talung (7349 m) se nachází při pohledu z ledovce Jalung vpravo od Kangčendžengy na hranicích Nepálu a Sikkimu v masivu Kabru jako jeden z jeho vrcholů na GPS souřadnicích 27°39′18″N 88°07′51″E. První pokus o výstup na Talung se datuje v roce 1920. Následovaly čtyři britské pokusy z jižní nebo východní strany, kam Talung spadá též úctyhodnými stěnami. První výstup na vrchop zaznamenali Němici ze Sikkimu v roce 1964 (Franz Lindner - nepálské Ministerstvo turistiky však podle Zdeňka Hrubého tvrdí, že šel zhruba směrem výstupu Koloucha z roku 200) , druhý výstup podnikli Slovinci v roce 1991 (Marko Prezelj), průběh jejich expedice však není zcela jasný, údajně vystoupili ze Sikkimu a sestoupili do Nepálu na ledovec Jalung, což by znamenalo první traverz hory. Alena Čepelková se ve svém článku v Everestu domnívá, že takovýto postup nemá logiku a že Slovinci nejspíše podnikli neoficiální výstup z Nepálské strany.

V roce 2002 byl v rámci "Roku hor" Talung otevřen z Nepálské strany. Již několik let předtím se myšlenkou výstupu severním pilířem zabýval Jiří Novák. Jeho myšlenku se snažila realizovat expedice v roce 2002, vedená Martinbem Ottou ve složení Martin Otta, Alena Čepelková, Tibor Hromádka (SK), Pavol Jackovič (SK), Petr Kolouch, Václav Pátek, Jozef Skokan (SK). Kromě toho na kopci působila i japonská expedice, vrcholu však nedosáhla. 

 
Petr Kolouch na vrcholu v roce 2002, foto: Petr Kolouch

Česko-slovenská expedice 2002 dosáhla úspěchu v podobě tehdy poněkud podceňovaného prvovýstupu západní stěnou, který sice není technicky příliš složitý, až na jednu délku strmého ledu byl "pěšky", sněhové a větrné problémy však způsobily, že z několika adeptů na tento výstup jej dotáhl do konce pouze Petr Kolouch sólovýstupem z druhého tábora, byl to patrně třetí výstup na štít vůbec. O stejnou cestu se neúspěšně pokusili Palo Jackovič a Tibor Hromádka, dosáhli 6100 m výšky, vrátili se kvůli spoustě hlubokého sněhu. Ze společného pokusu s Petrem Kolouchem odpadl kvůli zdravotním problémům nejprve Palo Jackovič, sestoupil z prvního tábora. Kvůli hrozícím omrzlinám se z vrcholového pokusu vrátil Tibor Hromádka a Petr Kolouch dotáhl svůj výstup až do konce sám.

Pokusy o pilíř nakonec nebyly úspěšné. Expedice postavila při aklimatizačních výstupech v západní stěně dva tábory a dosáhla výšku 6700 m. První pokus o pilíř (Kolouch Čepelková) skončil kvůli nestabilnímu sněhu ve výšce cca 5900 m. Další pokus trojice Čepelková, Otta, Pátek vpravo od severního pilíře (Z hranou) dosáhl výšky 6600 m.

Další českou expedici se podařilo zorganizovat v roce 2004, opět pod vedením Martina Otty, členové byli Alena Čepelková, J. Ňaňková, Marek Holeček, Tomáš Rinn, Václav Pátek, Zbyšek Česenek a Zdeněk Vraný. Aklimatizace proběhla v Západní stěně v cestě prostoupené Petrem Kolouchem v roce 2002. Postaveny byly dva tábory, 5700 a 6200 m vysoko. Poté nastaly pokusy o další prvovýstupy. Martin Otta s Alenou Čepelkovou dosáhli alpským stylem v severozápadní stěně výšky 6600 m, dál se nedostali kvůli silnému větru a padajícím lavinkám, na to navázaly zdravotní problémy, jak se píše ve zprávě uveřejněné v Montaně. Další pokus zahájili Marek Holeček a Tomáš Rinn mixovým žlábkem v pravé části pilíře. Po 7 délkách lezení bivakovali, ale pak se vrátili kvůli počínajícím omrzlinám Máry Holečka. Vašek Pátek se snažil prorazit na vrchol Kolouchovou cestou. Dva pokusy s Jitkou Ňańkovou nebyly úspěšné, ani třetí pokus se Zybyškem Česenekem. Dostal se sám do výšky 7050 m, odkud sestoupil kvůli silnému větru a hlubokému sněhu.

 
Topo Talungu, foto: Google Earth, zákres Petr Jandík

Korunou dosavadního českého působení na Talungu je prvovýstup Marka Holečka a Zdeňka Hrubého 9 let po předchozí expedici, s názvem Thumba party. Nastoupili trasou prvního pokusu Petra Koloucha a Aleny Čepelkové z roku 2002, poté nešli dopprava na pilíř, ale doleva na visutý ledovec. Pokračovali ledovou stěnou a žlabem k podvrcholovému sněhovému poli a během pěti dní vystoupili na vrchol. Další dva dny jim trval sestup. Úctyhodný výkon, prvovýstup alpským stylem ve dvou bez jakékoliv přechozí přípravy nebo vynášek. Výstup má vysokou hodnotu také proto, že na Talungu často panují obtížné podmínky se silným větrem a hlubokým sněhem. Jak konstatuje Alena Čepelková, podle polského průvodce, zahrnujícího i neoficiální výstupy, končila většina pokusů o Talung ve výšce kolem 6600 m. Na hoře panuje obvykle zvláštní počasí. Buď je zataženo a sněží, nebo je jasno a fouká silný vítr ze Sikkmu, zaráženící se o hřeben Talung - Kabru, který se stará o hluboký sypký sníh ve vrcholových partiích.

Talung, alpský prvovýstup Máry Holečka a Zdeňka Hrubého, foto: Billy Roos, Talung2012.wordpress.com, zákres Marek Holeček

Podle Holečkova hodnocení je obtížnost cesty M6+,WI6. To by znamenalo podle definice stupňů obtížnosti WI minimálně třicetimetrový kolmý led bez možnosti odpočinku. Na tiskové konferenci vysvětlil Mára Holeček, že jde o pocitové hodnocení zahrnující tvrdý vodní led, malé zajištění, výšku a podobné faktory. Jinými slovy, měl pocit, že výkon, který podal na překonání obtíží cesty byl ekvivalentní přelezení ledopádu klasifikace WI 6 někde v Maltataliu a například 9- na Amin Brakku také není tak těžké jako 9- na skalách. S tímto vysvětlením je třeba udanou obtížnost brát. 

Vrchol Talungu, vrcholová stěna cesty Holečka a Hrubého, foto: Martin Otta

Výsypka, kterou začínali pokus Kolouch a Čepelková 2002 a kterou prorazili Holeček a Hrubý, vpravo žlábek pokusu Holeček, Rinn, foto: Martin Otta

Zdroje: 

• Alena Čepelková, Everest, březen 2002, strana 20
• Petr Kolouch, Montana 3/2003, strana 19
• Alena Čepelková, Montana 2005
• zpráva Máry Holečka 

Zobrazit místo Nepál Himálaj na větší mapě