Krok za krokem, ten první byl učiněn.

Elegantní laminovaná obálka skrývá 32 stran na křídě tištěných zhutněných informací pro úplné začátečníky v horolezeckém sportu. Cílí na adepty umělých stěn a sportovně odjištěných lezeckých oblastí, již v úvodu vylučuje hory a pískovce, pro které je potřeba informací více, než kolik příručka poskytuje.

Krok za krokem aneb manuál začínajícího lezce, foto: repro horyinfo

Po stručné definici jednotlivých horolezeckých disciplín se probírá doporučená výbava, výzbroj a výstroj. Adept se dozví, co je úvazek a jaké druhy se vyrábějí, dále základní údaje o karabinách, lanech a jisticích pomůckách, probere se i přilba a lezečky.

Druhá kapitola je věnována základním uzlům - osmičkový, vůdcovský, lodní, poloviční lodní a dva typy prusíků. Další kapitoly, spíše jednostránkové kapitolky, přinášejí doporučená pravidla bezpečnosti, první kroky před lezením, vzájemnou kontrolu „partner check“. Komunikace mezi lezci obsahuje sedm povelů či oznámení.

 
Odsedky a uzly, foto: repro horyinfo

Samotnému jištění je věnováno šest a půl stránky, od obecných zásad přes horní a dolní jištění, rozuměj jištění prvolezce a druholezce. Poměrně podrobně je popsáno jištění Top Rope - na rybu včetně varování před spouštěním přes textilní smyčky a probrušováním slaňáků přímým provlečením lana.

Jedna stránka je věnovaná spouštění a další dvě slaňování. Je tu jak svázat lana, jak přetahovat uzel přes hranu, varování před nestejně dlouhými konci lan. Nechybí fotka, jak se jistit prusíkem.

Desátá kapitolka hovoří o pravidlech, klasifikačních stupnicích a stylech přelezů, jedenáctá o ochraně přírody a přístupových značkách ke skalám.

Publikace vychází z literatury, ve které nechybí Horolezecká abeceda nakladatelství Epocha (Frank, Kublák a spol), ani starý Procházka, Pit Schubertovo riziko, nebo metodické publikace info@hudy. Celou knížku tištěnou na křídovém papíře provází kvalitní obrázky Ivo Urbana a v některých případech i fotografie, které se však kvalitou kresbám úplně nevyrovnají. Vzhledem k tomu, že se jedná o první vydání díla vytvořeného dobrovolnými funkcionáři, kteří nejsou profesionály v publikačním průmyslu, je třeba omluvit některé drobné nedostatky v textu publikace. Při čtení mne napadlo pár drobných připomínek a návrhů:

Na straně 7 se pod titulkem Lezecký/sedací úvaz uvádí textově i obrazově úvaz sedací, prsní i kombinovaný bez dalšího vysvětlení. Asi by se pro příští vydání mohla uvážit změna titulku na Lezecký úvaz a hlavně doplnění informace, že se prsní úvaz užívá v dnešní době jen v kombinaci se sedacím a ne samostatně.

Na straně 8 a na některých dalších stránkách se neudržela terminologická kontinuita u karabin. Poměrně často se hovoří o zámku, nebo zámkové karabině, ale myslí se tím ve skutečnosti pojistka zámku. Zámek má každá karabina, pojistku zámku jen některé typy právě často chybně zmiňované jako zámkové.

Na straně 9 u polovičních lan chybí informace, že nesmí být při jištění společně v jedné sekci jisticí pomůcky - zvláště pak když se v kapitole o jištění již rozdíl mezi jištěním na dvojčatech, půlkách a jednoduchých lanech dále nerozebírá. Dole se při kopírování textu z polovičního lana vloudila chyba v označení dvojitého lana-dvojčete. Na obrázku vedle je označeno správně, tak to snad začátečníka nezmate. U dvojčat by se mělo uvést, že mají mít každé jinou barvu. 

Na straně 11 odstavec 1.6.2.:u karabiny typu H bych se přimlouval za uvedení též zkratky HMS. Skoro více se v praxi používá tato zkratka, než jen písmeno H.

Na straně 17 u navazování na lano podle mého názoru chybí obrázek navázání na kombinaci prsák-sedák. Když už se prsák uváděl mezi existujícími typy úvazů, mělo by tu být i jak se na něj navázat a to není úplně triviální a intuitivní. 

Na straně 18 bych navrhoval u komunikačních povelů rozlišit, co volá prvolezec, co druholezec a co mohou volat oba. Začátečník se v tom nemusí úplně vyznat. V kapitole 7 o jištění jde o kapitolu zásadní důležitosti. Domnívám se, že by tu měly být obrázky a měla by být probrána podrobněji. Z ryze textového popisu nemusí začátečník pochopit co a jak má při jištění dělat, zvláště když je popis činností ne zcela jasný.

Na straně 20, bod 7.3.1.1 bych dodal doporučení, aby byl jistič při jištění "na rybu" navázán na svůj konec lana, nebo aby byl na konci uzel zabraňující projetí lana jistidlem při spouštění. U začátečníka by se to mohlo dělat vždycky. Totéž doporučení chybí i na straně 25 v kapitole o spouštění.

 
Kvalitní ilustrace ke spouštění, foto: repro horyinfo

Na straně 26 v kapitole o slaňování myslím chybí doporučení udělat na koncích slaňovacího lana (lan) uzly, pokud není jisté, že dosahují až na zem. 

Na straně 28 by bylo vhodné přece jen více rozvinout problematiku klasifikačních stupnic alespoň o základní informace. Odbýt to konstatováním, že to je složité, začátečníkovi nic nepřinese. Mohlo by se alespoň napsat, že stupnice UIAA je v současnosti od jedničky do dvanáctky a alespoň pro hrubou představu charakterizovat některé stupně. Možná by se mohlo uvést doporučení si jednotlivé stupně vyzkoušet na umělé stěně od lehčích po těžší a najít si tak svou výkonnostní úroveň. Pro lezení venku se spojit se zkušenějším partnerem, horolezeckým oddílem, nebo absolvovat horoškolu.

Na straně 29 v sekci ochrany přírody by se dalo pouvažovat o doplnění pár vět o dočasných zákazech lezení typicky kvůli hnízdění ptactva.

Strana 31 Internet. Chybí zde odkaz na Skalní oblasti, skaly.horosvaz.cz, kde lze zjistit informace o podmínkách lezení v jednotlivých oblastech a o možnostech používání magnézia. Dále zde chybí odkaz na Wikipedii, kde jsou informace o klasifikačních stupnicích, které v příručce chybí. Otázkou je, co začátečníkovi přinesou odkazy na komerční stránky výrobců, jako je singingrock.cz, Black Diamond, nebo Rock Empire bez bližšího směrování na konkrétní články. To už spíš na stránky Petzla, kde se dá najít pěkně udělaná metodika. Ostatně poslední nabízený odkaz na stránku RockEmpire ani neexistuje. Kromě lezec.cz by bylo vhodné doporučit i horyinfo.cz.

Celkově bych se přimlouval za zjednodušení některých zbytečně složitě psaných míst. Někdy jsou u výzbroje a výstroje uvedeny i anglické názvy, u jiných ne. To by mělo být jednotné. Začátečník u nás cizojazyčné názvy nejspíš ani nepotřebuje.

I přes výše zmíněné dílčí připomínky, které chápu jako náměty pro příští vydání, předpokládám, že příručka obohatí informační zdroje pro začátečníky v horolezectví a je dobře, že byla vydána. Zejména bych ocenil dobré ilustrace. Díky všem zúčastněným za jejich entuziasmus a námahu.

Podle informací na horosvazu se bude distribuovat od února na oddíly podle počtu členů, max. 30 a dále bude k dispozici individuálním členům na sekretariátě.