Výzba boulderistům - severní Frankenjura a Fichtelgebirge

Je dobře Petře,že si to dal na web a doufám,že konečně vyznavači boulderingu si uvědomí,že by se měli z organizovat a hlavně sehnat své vyjednavače pro OP a majitelé pozemků a konečně něco dělat,aby bouldrování nebylo na seznamu zákazů nikdo to za ně neudělá! A že problémy jsou a jen se zhoršují s OP a mimochodem se někdy,ani nedivím.Snad to bude dobrá inspirace začít to konečně řešit.

Ahoj, nevím, jak fungují vztahy mezi boulderisty a ostatními lezci v praxi - zaznamenal jsem jen spory na Sněžníku ohledně toho, co je boulder a co už ne, kdy si na stejný šutr dělaly nárok obě strany. Logicky by mi přišlo, že by se boulderisti měli zařadit vedle lezců pod péči OVK, často to jsou ti samí lidé, co někdy lezou, někdy bouldrujou.
Proč to pod vrcholovými komisemi nefunguje?

Kromě obecně formulovaných výzev – chovejte se slušně – mě zaujal bod 1. Je zde na tvrdo napsáno, že spoustu problémů vyvolává internet. Obecně (a mám s tím zkušenost) platí, že existují malé oblasti s lokálním a sublokálním významem. Chodí tam pět lidí a když tam dorazí šestý, tak se s ním ještě nějak dohodnou. Nikomu (vlastník pozemků, chatař v sousedství, místní hajnej) to nevadí, není problém a ty buřty si nakonec upečou u chataře na zahrádce.
Pak to ale objeví nějakej trotl a napadne ho geniální věc – hodím to na internet, frknu k tomu souřadnice a na všechny ty šutry (celkem dva) udělám nějakej nákres. To budou kámoši čumět, jakej jsem bourák a v pondělí ve firmě budu za Kinga.
Příští víkend tam je pět aut, šest psů, čtyři manželky a devět dětí. Není kde parkovat – no nic – frkneme to před toho chataře- se neposere. Na stromech visí hamaky, děti dělají to co děti obvykle dělávají, psi serou po okolí (a nejenom pesjkové) a chatař shání ve sklepě vazelínu.
Ono by se nic nědělo, kdyby to bylo někde v Ádru na okruhu, kde je turistů jak sraček. Ale jsou minioblasti, kde to opravdu nepasuje, význam mají jenom pro místňáky, na odpoledne, po práci, nebo když je o víkendu mizerně a v neděli ve dvě se to nečekaně proškubne.
Ono k lezení patří i to objevování, pátrání, zklamání a pocit, že mám něco, co jsem našel sám a o co se dělím s nejbližšími kamarády. A je to tak i ve světě – všude mají nějaký tajný kout, někde zastrčenej, o kterým ví jenom ti místňáci.
Asi to schytám, že jsem sobec a nepřející, že přeci ty skály jsou pro všechny a každej chce do přírody. Jasan, tak si je vychoď a až tě budou bolet hnáty a z pěti pokusů budou čtyři neúspěšný, budeš si těch dvou bezvýznamnejch šutrů vážit a na internet je nepověsíš.
Co na závěr? Nejlepší pivo vaří v Humpolci a vloni umřel Alvin Lee, což mě mrzí – abych napsal na konec něco podnětnýho.

Na to je jednoduchá odpověd OVK a správci mají dost práce pro chod a údržbu oblastí a to nemluvím o času co se věnuje k jednání s OP a dalšími subjekty,aby bylo vůbec možné lézt a to všechno ve svém volném čase a zadarmo.
A je jasné,že vyznavači boulderingu nechtějí nebo nemájí zájem spolupracovat hodně krát jsem slyšel,že když nelezou na laně a nepoužívají jištění,tak nemusí dodržovat žádný vyjednaný podmínky pro lezení daný oblasti prostě si můžou dělat co chtějí a taky tak konají.A proto začínají problémy s OP a pozor těch oblastí je více,než nějaký Snežník je to těsně před výbuchem a to myslím vážně.Takže časem zastánci stejně pochopí,že je někdo bude muset zastupovat,aby si vyjednali podmínky pro bouldrování,jak s OP tak i vlastníky pozemků a budou muset delegovat do OVK svého zástupce pro jednání nikdo to za ně dělat nebude. A mimochodem bouldrování se rozvíjí živelně bez nějakých pravidel,proto by se mohli inspirovat uvedenými podmínky v článku podle mě je to velice dobře napsaný a určitě by měl zástupce boulderingu jisté možnosti vyjednat podmínky pro bouldering u OP.

AJeníku, tohle všechno chápu. Obecne vzato se ale podmínky pro lezení a bouldering ve velké části překrývají a připadá mi jako časově marnotratné pro všechny o boulderingu vyjednávat samostatně. Lepčí by bylo, kdyby se OVK rozšířily o zástupce pro bouldering, ale nevím jak dalece to je prakticky uskutečnitelné.

Máme díky skalám „statický“ sport, takže na nás často padá i problematika, kterou nezpůsobujeme. Bohužel problémy gradují. Dlouhodobě říkám i píšu, že ohledně dodržování psaných a nepsaných pravidel je nejlepší samoregulace. Myslím, že většina lezců je ohleduplných, ale doplácíme na neohleduplnou menšinu. Procento těch, co je zajímá jen jejich ego je stále stejné, jenže díky růstu obliby lezeckých aktivit se dopady zvětšují. Dobré úmysly OVK, jakéhokoliv složení, stejně jako zákazy vjezdu, cedule s pravidly oblasti nenaučí ty neohleduplné je dobrovolně dodržovat.

Kdyby samoregluace fungovala, bylo by to nejlepší. Jenže mám pocit že špička, která by měla stát v čele té samoregulace, je spíš víc v čele anarchie, která pak budí protiakce ze strany OP. Je to ještě výraznější rozdíl než mezi lezci s lanem.

Pokud někdo mě požádá,že by chtěl zastupovat a hlavně jednat s OP,tak nebude problém ho přijmout do OVK LP.