Žula - Corno Stella

Corno Stella: hlavní stěna, foto: Lenka K.

O Corno Stella jsme mnoho slyšeli, ale předešlé zkušenosti z přeměněných hornin byly všelijaké, většinou nedobré, jen několik oblastí například ta v Aostě byly pěkné, ba přímo výborné. Corno tak čekalo ve frontě, a když jsme naplánovali návštěvu, tak nás počasí poslalo do Céüse, odkud jsme koukali na zasněžené vrcholky pohoří Corna. Jindy nás sněžení rovnou poslalo do Provençe, kde bylo ještě teplo.

Via Luppeti, foto: Lenka K.

Čekání však přináší ovoce a minulé léto vyšlo vstříc naší trpělivosti. Údolí pod Cornem nás po celodenní jízdě po rozpálených italský dálnicích uvítalo chladem a deštěm. Nálada poklesla a my jen doufali, že se rosničkáři v předpovědi moc nesekli. Ze zapoceného auta jsme vylezli do zamlžené krajiny a nikam se nám nechtělo spěchat, ale mobilka tvrdila slunce, místa na chatě byla zamluvená a tak nahodit batohy a hurá nahoru.

Již nad prvním prahem se na nás usmívalo slunce visící nad pyšnými stěnami, duše toužící po doteku žuly nás popoháněla nahoru. Za chvíli tu byla chalupa a my odhodili přebytečné věci a pustili se do vertikálního světa.

Refugio Bozano, foto: Lenka K.

Lezení nás první den příliš nenadchlo, takový lepší průměr, zato nás potěšila chalupa, již při příchodu jsme si všimli malého skleníku na zeleninu, což v této výšce není samozřejmostí. Na terase bylo pamatováno na vše, a tak jsme šli do spodního prádla a do malého teplého bazénku, ideální po výstupu a odpoledním lezení. Není nutno dodávat, že následovalo slunění v lehátku s usrkáváním espressa nebo capuccina a s přikusováním crostaty.

Stěna Catena delle guide s cestou Colbaco, foto: Lenka K.

Další dny se nesly v podobném duchu, cesty na hlavní stěně neklesly ve své kvalitě pod 2 hvězdičky. Na terase chuť volila víno, kávu nebo pivo, případně koláček nebo salám či sýr. Po pěti dnech lezení jsme se rozhodli nechat si pár cest na příště a odjeli přes kopečky do Briançonu.

Skvěle strukturovaná žula, foto: Lenka K.

Cesty

Corno Stella – hlaní stěna

Regalami un sorriso ** VI+ (VI- obl.), 7 délek, 200 m, (5c+,5a, 5a, 6a, 5c+, 5b, 3),
pěkná cesta na nástupový nebo sestupový den, případně pro nástup do horního patra,
sestup po polici nebo po páté délce slaněním cestou Giacougià, 16 expresek, kompletní sada friendů a stoperů.

Pohled na Regalami un sorriso při lezení Giacougià, foto: Lenka K.

Giacougià **-*** 6b+, 7 délek, 200 m, (4, 3, 6a+, 6b, 5, 6b+, 5, 5), velmi pěkná cesta plotnového charakteru vedoucí pravou částí ploten, poslední dvě délky jsou více méně společné s Regalami un sorriso.
Ssestup po polici nebo po páté délce slaněním cestou, 16 expresek, kompletní sada friendů a stoperů.

Spodní část stěny, foto: Lenka K.

Rabdomante * VI+, 8 délek, 270 m, (5a, 5b, 5c, 5b, 3, 4, 3, 3)
lehká cesta vhodná pro nástup na Lupetti
sestup po polici, 16 expresek, kompletní sada friendů a stoperů

Via dei Lupetti, dolez na vrchol, foto: Lenka K.

Via dei Lupetti *** VII- (VI+ obl.), 7 délek, 285 m, (6a, 5c, 6a, 6a, 6a, 6a, 6a),
asi nejhezčí cesta co jsme zde lezli, homogenní a vzdušná.
Sestup: sestoupíme asi 300 metrů podle mužíků ke slaňovací dráze (cesta Barone Rampante), 3 slanění na polici a jedno na trávu k batohům, pak západním směrem po polici ke slaňáku a 60 m slaněním na pěšinu.
Materiál: 16 expresek, kompletní sada friendů a stoperů.

Pěkně strukturovaná rula, foto: Lenka K.

Pilastro di Oscar * VI (VI- obl.), 8 délek, 285 m, (6a, 5c, 6a, 5c, 6a, 5c, 5a, 4),
vhodná nástupová cesta na Barone Rampante.
Sestup po polici, 16 expresek, kompletní sada friendů a stoperů.

Il Barone Rampante **-***VII+/VIII- (VII obl.), 6 délek, 120 m, (6a+, 6b, 6b, 6b, 6b, 6a),
velmi pěkná cesta první dvě délky plotna, pak svislá strukturovaná sklála, poslední délka kazí trochu dojem.
Sestup: 3 slanění na polici a jedno na trávu k sestupové pěšině, 16 expresek, kompletní sada friendů a stoperů.

Cesty v horní části stěny, foto: Lenka K.

Adrenalina ** 6b+, 8 délek, 170m, (5b, 6b+/A0, 5b, 6a, 5c, 6a+, 6b+/A0, 5b)
ten kdo má rád plotny zajásá, bohužel je cesta trochu nehomogenní a hodně traverzuje doleva,
slanit se dá ze 6. štandu, jinak dolez až na polici a sestup , 16 expresek, kompletní sada friendů a stoperů.

Via dei Lupetti, v třetí délce, foto: Lenka K.

Catena delle guide

Colbaco 7-/A0, 8 délek, 250m, (4, 6a, 6a, 6a+, 6a, 6b, 5c, 6a+)
průměrná cesta spíše klasického ražení
slanění cestou, 16 expresek, kompletní sada friendů a stoperů

Stěna Catena delle guide s cestou Colbaco, foto: Lenka K.

Praktické informace

Příjezd

Příjezd je celkem jednoduchý: po dálnicích přes sedla Brenner nebo Bernardino směr Torino a Cuneo, odtud na Borgo San Dalmazzo, Valdieri a Terme di Valdieri (Valle Gesso). Od lázní stále výš po částečně asfaltové cestě směr Gias della Casa. Po asi 3 až 3,2 km je parkoviště (ca. 1 600 m.n.m) kde odbočuje turistická značka na Refuge Bozano.

Nocleh

Refuge Bozano (2 453 m); krásně položené orlí hnízdo, kam zavítají většinou lezci a VHT. Marco a jeho pracovnice vytvářejí hřejivou atmosféru a to nejen Italskou kuchyní.
Polopenze 37,- €/osobu/ÖAV a den; Přístup asi 2,5-3,5 hodiny.

Zahrádka, foto: Jirka V.

Období

Léto, stěny leží ve výšce 2500 - 3000 m.n.m. a svítí do nich až odpoledne.
Zima zde často nasype hodně sněhu, který leží do léta pod stěnami a na policích, nejlepší je srpen. Konec září je často chladný a může přinést i sníh.

Výbava

Lano: 2 x 50 m, lépe 60 m
Materiál: 17 expresek, sada friendů a stoperů (případně hexy)

Panorama celé doliny, foto Jirka V.

Průvodce

Corno Stella: Klasické a moderní lezení v Vallone dell’Argentera a Valle Gesso. Sepsal  Gianluca Bergese a Gianfranco Ghibaudo.
Kletterführer Alpen III Topoguide, možno zakoupit i po částech, po jednotlivých cestách a nákresech, cena ca. 1-2 € za cestu.