Plotna u Malešova

Vyráželi jsme o půl osmé, někdy k půl deváté zaparkovali pod třešní nad osadou a došli kilometřík s kopce do zaříznutého údolí potoka Vrchlice a jak se předpokládalo, Hlavní stěna byla ve stínu.

Hlavní stěna je asi 30 m vysoká stěna u potoka spojujícího Velký rybník u obce Malešov, kde je kemp a koupání, a údolní nádrž Vrchlice. V levé části, která je ve stínu stromů celý den, je menší počet cest, které nevypadají moc vábně a taky se asi moc nelezou. To hlavní se odehrává v široké plotně navazující těsně na asfaltku jdoucí údolím, vysoké kolem 20 metrů se sklonem nějakých 65 stupňů. Poté je přerušena vodorovným pásem převisů a kolmých stěn a končí na temeni opět v položeném duchu. Jištění je kvalitními borháky a ve vzdálenostech spíše sportovních, i když tu a tam se dá přidat vklíněnec.

 
Kóďa v Přímé, aneb: Tvař se inteligentně, budeš na fotce, foto: Petr Jandík

Stěna je ráno sice ve stínu, ale je vidět, že sluníčko brzy nakoukne přes hranu a ohřeje nám ramena. Neotálíme a vrháme se do Diretissimy. Pár jemných kroků, ale šlo to. Za kolik to je? 4+? Cože?

 
Náčelník "Kouřící býk" pozoruje starého bojovníka, foto: Petr Jandík

Další kousek je Božská, honem než tam začne svítit. Po žebírku vlevo nastoupat do převisla pod strop jeskyňky, odšlápnout do rozporu na její druhou hranu a pak hledat v kamenné pěně vyplňující puklinu v masivní skále nějaké lepší chyty. Jde to, ale je třeba se zamyslet a řešit nerovnováhu. Tak schválně za kolik píšou tohle? 5-?. Uff....

 
Kóďa v diretissimě, foto: Petr Jandík

 
Božská Eva v Božské, foto: Petr Jandík

Slunko přehoupnuvší se přes temeno stěny pere a tak se suneme na Spojovací stěnu, která je celá ve stínu stromů. Jsou to kolmé zamešené a vlhké kvaky, jejich umístění ve stínu je asi jediným pozitivem. Dostavník celkem jde, Za 4? Tolik? To snad i odpovídalo. Vedlejší Filipínes Havájans vypadá ostřejc. Taky ten nástup je skoro za nic. Pak sice madlo, ale v kolmici skoro bez nohou. Chvíli váhání, jestli na levačce udržím dynamický přesah pravačkou do madle... jo. Šlo to i když se značným funěním. Tohle bude za..... 4+? Tommy Poser.

 
Filipínes Havájans, taková místní 4+, foto: Eva Jandíková

Kóďa s Jirkou se mezitím smaží na sluníčku.  

 
Kóďa v Superdiretissimě, foto: Petr Jandík

Nástupy na Panáka nevypadají moc vlídně, tak jdeme zase na sluníčko. Přímá jde bez problému, tak abychom nedali 3+, že? Chlazení nohou a opláchnutí hlavy v potoce umožňuje ještě jednu cestu - Ústupky. 

 
Varianta Ústupků, foto: Petr Jandík

Hlavní stěna nabízí celkem 49 cest a variant, z toho je asi dvacet v plotně. Nejlehčí cesty v plotně jsou za 3, nejtěžší za 8- a klasifikace je tak trochu relikt z doby, kdy šestku vylezl pánbůh a 5+ Polda Páleníček. Karmu si tady moc nenaženete, to je lepší jet třeba na Polínko, jestli vám jde o tohle. Když se ale nebudete koukat do průvodce na čísla, můžete si pěkně zalézt v podstatě po celý rok. V létě je ve stínu jen levá část Hlavní stěny a Spojovací stěna, ale při jištění se můžete schovat pod stromy a případně se opláchnout v potoce. Na úrovni Panáka je tůňka umožňující i menší plavání. V zimě zase svítí do stěny od pozdního dopoledne sluníčko, kterému holé stromy nebrání vás ohřát.

 
Hlavní stěna, foto: Petr Jandík

Příjezd:

Ze silnice č. 2 (Praha - Kutná Hora) v Přítokách odbočit na Bylany, ty projet po hlavní silnici a kousek za nimi v levotočivé zatáčce odbočit na nejlevější asfaltku a po ní s kopce až k zákazu vjezdu, kde je parkoviště. Odtud jdeme na jihozápad s kopce obcí k Vrchlici a stěnu už uvidíme. No a pokud si chcete dát gáblík cestou zpátky, doporučil bych restauraci Zlaté slunce na silnici 12 kousek za Kolínem směrem na Prahu, kousek od pumpy Papoil.

Průvodce:

Většina cest je popsaná v historických Nepískovcových skalách, díl 1. Online: Skály ČR  

plotna pod dírou, foto: Sysel

V pravé části plotny, foto: Petr Jandík