Čtyřiasedmdesátiletý Habeler zopakoval severní stěnu Eigeru

Vylezení této cesty je samo o sobě i dnes slušný horolezecký výkon, ale protože je Peteru Habelerovi 74 let, je to opravdu zajímavé. Habeler je asi nejstarší horolezec který kdy vylezl cestu bílým pavoukem, ale co je ještě zajímavější, než se dožil těch 74 let, že je jeden z nejlepších a přitom nejméně známých světových horolezců všech dob.

Peter Habeler s pamětní šálou za Makalu, foto: Petr Jandík

Nepřekvapí, že Habeler severní stěnu Eigeru již zná. Už ji jednou lezl v roce 1974. V době, kdy ještě neexistovalo horolezectví, jak ho známe dnes. Tehdy 14. srpna dvaatřicetiletý Habeler s výjimečným leteckým partnerem Reinholdem Messnerem vylétli severní stěnou v rekordním čase za necelých 10 hodin.
Rychlost výstupu všem vzala dech a zpráva o tomto výkonu prolétla celým světem. Otevřela cestu rychlému a lehkému stylu horolezectví který, se tehdy teprve začínal objevovat.
V následujícím roce 1975 vyzkoušela tato dvojice svůj nevídaný rychlý a lehký přístup ve velkých horách. Na Gašerbrum I vysoký 8068 m, jedenáctou nejvyšší horu světa, nazývanou také Hidden Peak, vylezli novou cestu v alpském stylu, tzn. bez fixních lan bez předpřipravených táborů a bez umělého kyslíku. Jejich prvovýstup výstup "by fair means" doslova šokoval horolezecký establishment a jako následníci legendárního Hermanna Buhla udělali revoluci ve stylu ve kterém se začalo lézt na vysoké hory.

Výstup Messnera a Habelera nejenom že zvýšil laťku, ale nastavil nové měřítko, kterým se od té doby poměřovaly veškeré výškové výstupy.
Přelomový výstup na Gašerbrumu I byl překonán o 4 roky později dalším jejich mistrovským výkonem. 8. května 1978 oba dosáhli jako vůbec první lidé vrcholu Everestu bez umělého kyslíku.
Tento výstup a následující ještě slavnější sestup přinesl definitivní odpověď na otázku jestli člověk může přežít v takové výšce a řídkém vzduchu bez kyslíkových lahví.
Habeler má daleko víc skvostných výkonů než jenom tyto mimořádné výstupy na Gašerbrum a Everest. Výjimečné jsou také jeho prvovýstupy východní stěnou Yerupajá Grande (6617 m) a Yerupajá Chico v Andách, jeho výstup na McKinley na Aljašce (1980), Cho Oyu (1986), Nanga Parbat (1985), Kanchenjungu (1988), první evropský výstup legendární stěnou Salathé Wall na El Capitan v Yosemitech s Britem Dougem Scottem v roce 1970 a jeho nesčetné výstupy v horách Tyrolska, Dolomitech a v oblasti Montblancu. Nad tím vším pak stojí Habelerova láska k horám, k lezení na ně a hlavně umění sdílet své nadšení pro tento vertikální svět se svými klienty.

Pětiletý David Lama, foto: Petr Jandík z přednášky Petera Habelera

Před 20 lety objevil tento horský vůdce z Zillertalu talent tehdy pětiletého Davida Lamy, kterého učil lézt a který se během let sám stal horolezcem světového formátu.
Je tedy logické že si pro Eiger zvolil Habeler jako partnera právě Davida Lamu, který Heckmairovu cestu v severní stěně Eigeru ještě nelezl. Představme si jakou asi měl Habeler radost ze zopakování cesty 43 let po svém rekordním výstupu a jak upřímný musel být stisk ruky na vrcholu učitele s bývalým žákem. Klobouk dolů před tímto velikánem světového lezení.

Petr Habeler je  u nás celkem známý. Jednak jako spoluautor horolezeckého kladiva Messner-Habeler, které bývalo v minulém století i přes podpultovou dostupnost hodně rozšířené, jednak jako poměrně častý host každoročního Festivalu Alpinismu a taky mu v nakladatelství ALPY vyšla knížka. Poprvé jsem ho zaznamenal v roce 2007, naposledy měl skvostnou přednášku vloni. Je to neobyčejně vitální a milý starý pán, nešetřící slovem, okolo něhož nemůžete projít s foťákem, aniž by vám nabídl ať se s tím vyfotografujete. Popřejme mu ještě mnoho let pevného zdraví, a tu neutuchající energii, kterou by mu mnoho z mladších mohlo závidět. Podívejte se na zprávu z výstupu:

 

Příspěvek sdílený Mandrivnik (@mandrivnik.com.ua), Dub 11, 2017 v 7:01 PDT

Poznámka metodika: helmu ale takhle nenoste, nebyla by vám moc platná