Je možné změnit ČHS?

ČHS v současné podobě nefunguje dobře. Podle mne současné vedení odvádí slušnou práci v oblasti shánění peněz (objem peněz v rozpočtu výrazně stoupl a i po odečtení balíku na administrativu těch peněz je k dispozici víc než bývalo zvykem). Také umí dobře jednat s CHKO o výjimkách. Navazování různých nadnárodních spoluprací a zastupování našich zájmů v zastřešujících organizacích je podle mne také OK. Prostě směrem ven svaz funguje celkem dobře. Ale směrem dovnitř to moc nefunguje. Ne že by se nesnažili, ale často se to nesetkává s pochopením. Vztahově to je špatný a je mnoho lezců, kteří nechtějí mít s ČHS nic společného. A je to u sportovních – závodních lezců, tak u skalních – tradičních.

Logo ČHS- zavěšením se ze dvou vrcholů staly dvě bradavky, foto: Petr Jandík

Vznikají závody bez ČHS. CVK je v těžký opozici. Když jsem dělal první ročník POVLu tak se objevil názor, že k tomu nepřizveme ČHS. Že by na to sice možná přispěli nějaké peníze, ale že by to kazilo dobré jméno festivalu. A protože to nebyl názor ojedinělý, tak v partnerech festivalu ČHS nenajdete. Je toho víc a mnoho lidí má s tím osobní zkušenost.

Argument, nelíbí se ti to, tak kandiduj do vedení a dělej to lépe, moc nefunguje. Lidí kteří by to uměli dělat dobře jak směrem ven, tak i dovnitř a ještě k tomu citlivě vnímali potřeby tradičních, sportovních, horských lezců, bouldristů, hobíků, závoďáků, tak těch moc není. A když už jsou, tak mají rozjetý svoje aktivity a do vedení ČHS se nehrnou. Nevšiml jsem si, že by měl Bloudek při poslední volbě proti sobě deset kvalitních protikandidátů. Prostě ta struktura je postavená tak, že moc neumožňuje dílčí změny v jednotlivých oblastech. A na osvícence který to spasí celé, bych radši nečekal.

Mirek Coubal,Polda Páleníček,Honza Vorel Obročník, foto: Petr Jandík

Dělení na oddělené subjekty mi přijde pro budoucnost jako nešťastné. Proto si myslím, že je potřeba ČHS rozdělit na tři pilíře. Ale v rámci ČHS. Pro členění mi nepřijde vhodné to dělit na překližku a lezce venku. Neodpovídá to realitě. Spíš bych to rozdělil podle přístupu.
Sportovní lezení – minimalizovat rizika, maximální výkon, překližka i skály. K tomu jako cíl patří závody. A neb Adam je náš vzor.
Tradiční lezení – riziko je součástí hry, maximální výkon je omezen psychikou, která se dá trénovat, aby neomezovala tolik. K tomu patří lezení v horách – komplexní činnost, kde nejde rizika eliminovat. A neb Háček je náš vzor.

Myslím, že toto členění více odpovídá realitě a každý ví, který směr je pro něj hlavní a který dělá jen doplňkově. V oddílech to je promíchaný, ale většinou lze také říci, který směr je převládající. Těch co to maj 50/50 je minimum.

Eliška Novotná, foto: Petr Jandík

Takže by byl
Sportovní pilíř – staral by se o tuto ideu. Komplexně od mládeže po svoje repre. O překližku i o sportovní oblasti venku. Závody jsou toho přirozenou součástí.

Tradiční pilíř – staral by se o tuto ideu. Komplexně od mládeže po svoje repre. O tradičně jištěné oblasti. Hory nemáme, ale mohl by podporovat to, aby se do nich jezdilo. Tréning na překližce je toho součástí.

Třetí pilíř by byl finanční – nadnárodní – staral by se o to, aby na to bylo, zastupoval by svaz vůči státu a nadnárodním organizacím.

Detailnější dělení zodpovědností a struktura by byla věcí delší diskuze.
Do jednotlivých pilířů by se vedení volilo samostatně. V rámci kontinuity celku si dovedu představit, že by se nevolili všechny tři najednou, ale postupně vždy jen jeden pilíř. Také si dovedu představit, že by se pro potřeby voleb oddíly rozdělili na sportovní a tradiční. Každý by si volil svoje vedení a společně pak finanční pilíř. To členění by bylo pro potřeby voleb. Jde o to, aby lidi sdružení okolo dané myšlenky měli ve vedení někoho, kdo tu myšlenku chápe, hájí a podporuje.

Podle mne by při tomto řešení mělo více lezců pocit, že jsou jejich zájmy hájeny a že mají větší možnost to směřování ovlivnit, než je tomu nyní. Věřím totiž, že při této struktuře by bylo více kandidátů na jednotlivé pozice a že by bylo tudíž z čeho vybírat. Myslím, že kdyby Bloudek kandidoval do finančního pilíře, tak bude zvolen, čímž by byl zajištěn plynulý přechod na novou strukturu.

Skupina okolo Českého sportovního lezení by jistě byla horkým kandidátem na vedení Sportovního pilíře. A doufám, že kdyby svoji myšlenku náhodou ve volbách neobhájili, tak že by to férově přijali a neusilovali o odtržení, ale místo toho o konstruktivní spolupráci s novým vedením. Stejně mají takovou pozici, že případný protikandidát bude muset koncept spolupráce či nespolupráce dopředu představit. Ohledně Tradičního pilíře doufám, že se najde dost schopných kandidátů. Ale když už to navrhuju, tak pokud by se neobjevil kandidát, z kterého bych měl dojem, že dostatečně hájí moje zájmy, tak bych připravil koncepci tohoto pilíře a kandidoval sám.

V 1. délce, foto: Petr Jandík

Jak píšu na začátku, je to můj osobní pohled na věc. Návrh řešení není dopředu konzultován s žádnou skupinou lidí a žádná významná osobnost za tím nestojí. Předkládám to z pozice obyčejného člena ČHS. Pokud by se myšlenka uchytila, tak by se musela rozpracovat do detailu a učesat v širší skupině lidí. A následně prohnat valnou hromadou. No a pokud se myšlenka neuchytí, tak nic. Aspoň jsem to zkusil.

Honza „Vorel“ Obročník