Fórum alpinismu

Tomáš Novák HS ČR, foto: Petr Jandík

Tomáš Novák, Horská služba

Tomáš Novák probíral zajímavé případy zásahů v Krkonoších. Tři pády na sněhu v oblasti Sněžky, lavinovou nehodu, kdy sesunutí sněhu způsobil jezdec na čemsi jako jízdní kolo s lyžemi místo kol, jak se tomu říká? A jen co ho z laviny vytáhli, už spadla jen o kousek výš německá turistka. a přes lavinový svah za ní přišel její manžel.

Jeden z případů, foto: Petr Jandík

 Další kuriózní nehoda byla v létě při závodě 100 km po hřebenech Krkonoš. Jedna závodnice se trekovou hůlkou bez kočšíčku propíchla stehno. Horská se snažila hůlku rozebrat, aby ji tolik nečouhalo, částečně ucvaknout kleštěmi, to všechno tak, aby zraněná příliš netrpěla. Vrtule ji pak odvezla do špitálu. Hradci.

Na závěr hovořil o spojení mobilní aplikace Záchranka s mobilní aplikací Horské služby a o tom, že univerzální číslo na volání Horské služby v Čechách je 1210. Za čekatele HS berou lidi bydlící alespoň po nějakou dobu v místě, od 18 do 40 let, kteří musí absolvovat kurzy a složit zkoušky.

Slovinská záchranná služba, foto: Petr Jandík

 Jani Bale, slovinská záchranná služba 

Šéf slovinských záchranářů Jani Bale, foto: Petr Jandík

Horská záchranná služba má 400 členů. Z rok 2019 řešila 580 událostí. Bylo 22 mrtvých horolezců a 18 při jiných činnostech. Lidi chodí do hor celoročně. Rozšířilo se spektrum aktivit, například mountainbiking, canyoning, stávají se lesní nehody. Slovinská horská služba nemá vrtulníky, používají vrtulníky policie a armády. Pro jejich piloty je práce na záchranných akcích nejlepším tréninkem.

Lavinové nehody. Vždy je třeba sledovat jaké bylo počasí a jakým směrem foukal vítr. Pod návějemi je vždycky sníh pod tlakem a čeká až někdo přijede a shodí ho. Důležité je vybavení, pípák, airbag.

Pády na sněhu a ledu. Když někdo padá, nesnažit se ho zastavit. Má mačky, cepíny, je to nebezpečné. Dvakrát zemřel někdo, kdo se pokoušel zastavit padajícího.

Špatné vybavení. Lidi chodí do hor třeba s nesmeky místo maček. Nesmeky jsou dobré jen do města, do hor nestačí.

Jarní nebezpečí - nemáte-li mačky, musíte se vrátit kvůli 12 metrům sněhu, foto: Petr Jandík

Nebezpečí na jaře, lidi chodí bez vybavení, nebo ho neumí používat. Kloužou na sněhu, ledu.Traverz zmrzlým sněhem je nebezpečný.

Zachraňují se nezranění - ztratili se. Ve Slovinsku je 10 000 km značených cest. Nevidíte-li další značku do 5 minut, je třeba se vrátit a hledat ji.

Příčiny záchranných akcí:

• vyčerpání
• nedostatečná výbava - nemají čelovky, dostatečné oblečení, špatné plánvání túry.
• počet nehod roste, zvětšuje se počet turistů z ciziny.
• největší nebezpečí pro děti jsou jejich rodiče. Jsou lidi, kteří táhnou dítě v sedačce kolmou ferratou, nebo matke se dvěma dětmi na cestě na Triglav.
• Osvěta. Dvě tiskovky ročně. Mezitím jsou v TV, rádiu, novinách.

Klasifikace horských cest do tří, trojka není ferrata, jištěné jsou jen některé části. Lezci z ciziny nejsou připraveni na to, že skončí ocelové lano a následuje nejštěné sněhové pole.

Vzdělávání - přes horolezecký svaz PZS, který má 60 tisíc členů, vydali 3000 průvodců.

Horská služba vydává informační letáky a oriantační cedule

Před 40lety v Nepálu v Manangu založili horolezeckou školu, vyškolili místní instrulktory, kterým v současnosti školu předali.

Češi mají ve Slovinsku špatnou pověst, ale zlepšuje se to.

Výstražná tabule u začátku cesty., foto: Petr Jandík

Tomáš Obtulovič - nehoidy Čechů v Rakousku

Ortopéd a traumatolog, který povětšinou pravuje v Rakousku. 

Tomáš Obtulovič v rakouském obalu, foto: Petr Jandík

Tohle nechcete..., foto: Petr Jandík

Opět hloupí Češi. Nechceme respektovat pravidla, riskujeme. 

V rakouských médiích jsme oblíbenější, než odpovídá realitě, foto: Petr Jandík

Tabulka avytvořená ze statistikle ukazuje, že na tom nejsme tak špatně. Nejhorší výsledek jsou laviny, 3. místo  

Ve statistice poranění jsme na 5. místě, foto: Petr Jandík

Ani ve smrtelných úrazech v Rakousku nevyčníváme, foto: Petr Jandík

Našinci "bodují" hlavně v disciplíně lavinových nehod. 

Zato v lavinových nehodách jsme "úspěšní", foto: Petr Jandík

Hans Ebner, Alpenpolizei 

Hans Ebner, šéf alpské policie, foto: Petr Jandík

U nahlášených nehod se hledá cizí zavinění. Policie vyšetřuje nehody, ale i pomáhá při neštěstích. Statistika vzniká ze záznamů policie.
Malá zranění se do statistiky nedostanou, nejdou přes policii.

Rozdělení nehod podle pohlaví, foto: Petr Jandík

Nejvíce nehod mají Němci, pak Rakušané. Češi 1,38% 

Podíly jednotlivých států na nehodách v Rakousku, foto: Petr Jandík

Počítají se do toho i pracovní úrazy. 94 úmrtí při lezení a horské turistice. Nejen nehody, i zdravotní příčiny.  

Nehody podle druhu činnosti, foto: Petr Jandík

Úkoly policie jsou záchrana, vyšetřování, pátrací akce, vzdělání personálu. Policie poskytuje první pomoc než přijedou záchranáři. Policie má 7 stanovišť vrtulníků. Nezachraňuje zraněné, to dělají soukromé organizace. Pokud je dobré počasí, lítají i v noci. Policie odváží mrtvé a nezraněné. Proč mají fixní lano: Naviják váží 200 kg, to je na vrtulník hodně. fixní lano má až 80 metrů. Výhody převažují. Cena záchrany je kolem 100 eur za minutu. Zajišťují soukromé firmy. Je potřeba mít pojištění.

Záchrana od policie: Některé zásahy začíná zpoplatňovat, hlavně způsobené ledabylostí, špatným vybavením a podobně. Pátrací akce se neúčtují, ani záchrana nezraněného pokud to nebylo zaviněné postiženým.

Jak kontaktovat policii - 112. Lze volat i 144 - záchranka, 145 - horská záchranka

Gerhard Mössmer, horský vůdce a metodik Alpenvereinu 

Gerhard Mössmer, horský vůdce a metodik Alpenvereinu, foto: Petr Jandík

Gerhard Mössmer si dal tu sympatickou práci přeložit texty své prezentace do češtiny. Gogle to občas uděklal zvláštně, ale snaha vyjít vstříc publiku se cení.  

Bezpečně na ferratě, foto: Petr Jandík

Nárůst počtu záchranek nezraněných lidí, foto: Petr Jandík

Mrtvých kolem 6 ročně, ale roste počet lidí, kteří jsou nezraněni, ale nemohou dál. Anotace k přednášce slibovala novou metodiku, ale prezentovaná metodická videa nepřinesla nic nového, snad kromě ne tak zcela zřejmého upozornění nezvakat si volnou karaginu ferratového setu do oka sedáku, protože tím by se přemostil tlumič pádu a nemohl fungovat. Nickémńě při oezení mají býžt na laně obě karabiny, takže to není příliš pravděpodobné. Z metodických videí ještě vyplynulo doporučení si tahat karabiny po laně spodní rukou, čřili uchopit lano pod karabinami a pak je s pohybem ruky po laně posunovat také, neneacht je po laně "upadnout" na délku popruhu.

Plánování túry. Zohlednit jak je to dlouhá, jaká je orientace stěny. Počasí. Ve videích bylo vidět pouze lezce se sedákem. Alpenverein už doporučuje prsák jen obzvláště těžkým lidem, nebo lidem s hodně těžkým batohem, kombinovaný úvaz pro děti.

Dawa Steven Sherpa , záchrana v Nepálu

Dawa Steven Sherpa, foto: Petr Jandík

Dawa Steven Sherpa z agentury Asia Treking: Kdo v Nepálu dělá záchranku? v Nepálu není žádný záchranný systém.

V Nepálu zachraňují jen trekkingové agentury a vrtulníhové firmy, foto: Petr Jandík

Záchrana je  pouze soukromými organizacemi - trekingové agentury a vrtulníkové společnosti. Když se někdo ztratí, příbuzní kontaktují policii a to v Nepálu nefunguje. Policie jen čeká, jestli nedostane od někoho informace.

Je třeba kontaktovat trekingové agentury nebo vrtuníkové firmy. Některé agentury nemívají prostředky na záchranu ve složitém terénu. Asia Trekking má dlouhodobé zkušenosti. Než je kontaktuje ambasáda, bývá už pozdě.

Průběh záchranky Tomaže Humara, foto: Petr Jandík