Žula - Gelmerhütte

Kleines-Grosses Gelmerhorn, foto Lenka K.

Mnoho popisů oblasti švitořilo o lezení jak v Cham, realita je však jiná, turmalínové žuly je poskrovnu, spáry jsou oblejší, zavřenější a zarostlejší trávou. Pěkných ploten by jeden spočítal na prstech jedné ruky. Přesto je to vhodný cíl pro ty, kteří přelezli vše na Furce (viz předchozí články: Furka.., Novinky..,Léto.. a Klasiky..) a mají dost přeplněných ploten v údolí. Z vedení cest je jasně poznat dobu jejich vzniku, resp. autorova lezeckého začátku, kdy se drží klasických linií a i tam, kde by bylo velmi hezké jít stěnou, sice těžší (6a-6c), kličkuje spárami a kouty. Kratší vícedélky na konci údolí, Obrists Diechter, jsou potvrzující výjimkou, kde mladší generace vytvořila velmi hezké přímé cesty strukturovanými plotnami.

Gelmerhütte, foto Jirka V.

V oblasti si přijdou na své jak začátečníci, kteří se vyřádí v lehčích cestách (skalky u chaty a lehké cesty, max V., na jihovýchodním pilíři Kleinen Gelmehornu nebo Burgu), tak klasici, kteří zamíří na traverz Kleines-Grosses Gelmerhornu z jihu na sever, III na 6-7 hodin, ale i sportovnější lezci, kterým poskytnou cesty na Gelmerspitze dostatečnou zábavu na 4-5 dní.

Rösti-Pfiiler, foto Jirka V.

K tomu je potřeba dodat, že lezení má vysokohorský nádech, brodění ledovcového potoku, výhledy na ledovec a z vrcholů pohled na Monte-Rosu a masiv Berner-Oberland.

My jsme zde byli několikrát, a ne vždy se zadařilo, neb jarní morál došel po prvních pár cestách, nebo se zkazilo počasí. Dlužno podotknout, že Grimsel je kuchyní počasí pro Švajc a ne nadarmo je za hřebenem ležícímu Uri přezdíváno nočník Švýcarska.

Gelmersee, foto Lenka K.

Cesty

Gelmerhörner JV-pilíř

Vhodná cesta na nástupový den, buď vyběhnete ke Gelmersee (1 850 m) pěšky od parkoviště Chüenzentennlen (1 596 m), nebo se vyvezete lanovkou Gelmerbahn, což je pěkný zážitek, kde si prohlédnete cesty na Handeggu. Dále podle jezera na východní straně, cestou na chalupu až k mostku přes potok. Asi 100 před mostkem je mužík a neznatelná pěšina pod pilíř.

Rösti-Pfiiler, foto Lenka K.

Rösti-Pfiiler, VII (VI + obl.), 11 délek, 465 m (VI+, V+, VI+, VII, VI, V, V+, VI+, V, V)
Cesta nastupuje v nejnižším bodě pilíře. Střídají se délky v plotnách a ve spárách, jen občas nějaký kout. Cesta je v těžkých místech slušně odjištěna, sada frendů a stoperů se hodí. Závěrečné délky jsou lehké a ztrácejí fazónu spodní části. Je vhodná pro seznámení se s oblastí.
Sestup: slaněním cestou

Rösti-Pfiiler, foto Lenka K.

V. Gelmerspitze (2 696 m) JV-stěna

Přístup pod stěnu: od chaty nejprve stoupáme pěšinou vzhůru, a po asi 200 m odbočíme doleva na traverzovou cestu, která posléze sestoupí do údolí. Přebrodíme, nebo přeskáčeme ledovcový  potok a na druhé straně se vydáme zpět na západ podél potoka až k moréně. Tou traversujeme, nebo lehce stoupáme vzhůru k travnatým svahům, které jsou z druhé strany ohraničeny plotnami. Stále vzhůru, mužíci a málo znatelná pěšina na travnatou polici pod stěnou. Po ní doleva.
Celkem 30 minut od chaty.

V. Gelmerspitze , foto Lenka K.

Hummerweg, VI+ (VI + obl.), 7-9 délek, 245-370 m (III, IV, IV+, VI+, VI+, VI, VI+, VI-, V, VI, VI)
Začíná na levém konci police, kde je ke štandu potřeba sestoupit, případně je možno lézt tři lehké plotnové délky ze spodní police. Vede spárami a kouty. Mimo štandů a 1-2 nýtu na délku nemá fixní jištění. Pro jištění je potřeba kompletní sada frendů, se zdvojením často používaných velikostí. Je škoda, že se autor nepustil strukturovanými plotnami, kde by byla parádní lezenice, třeba někdo udělá variantu.
Sestup: nejprve šikmé slanění do kuloáru a škrábání se k třetímu slaňáku cesty Lutschi Mackeroni, dále 5 slanění cestou Lutschi Mackeroni na polici.

Hummerweg, druhá délka, foto Lenka K.

Hummerweg, vrchol, foto Jirka V.

Lutschi Mackeroni, VII (VI + obl.), 7 délek, 300 m (VII, VI, VI+, V+, V-, V+, V)
Začíná v levé části police, dva nýty. První délka hned prověří morál a um. Vede opět spárami a kouty, ale naleznou se i stěnky, je hezčí než Hummerweg. Pro jištění se hodí sada frendů.
Sestup: slaněním cestou.

Lutschi Mackeroni, nástup, foto Lenka K.

Crevettenpfad , VI (VI- obl.), 7-11 délek, 215-335 m (III, IV, V+, VI-, VI, VI, VI-, VI-, VI, VI-, VI)
Začíná na levém konci police, kde je ke štandu potřeba sestoupit, případně je možno lézt tři lehké plotnové délky ze spodní police. Vede více vlevo od Hummerweg. První délka z police je dlouhý plotnový traverz. Vede opět klasicky spárami a kouty, mimo štandů a 1-2 nýtu na délku nemá fixní jištění. Pro jištění je potřeba kompletní sada frendů, se zdvojením často používaných velikostí. Je třeba prohlídnout kouty zda nejsou mokré, dobře vidět z police a nástupového štandu.
Sestup: nejprve šikmé slanění do kuloáru a škrábání se k třetímu slaňáku cesty Lutschi Mackeroni, dále 5 slanění cestou Lutschi Mackeroni na polici.

Lutschi Mackeroni, prostřední část, foto Lenka K.

III. Gelmerspitze (2.710 m) JV-stěna

Přístup pod stěnu: od chaty nejprve stoupáme pěšinou vzhůru, a po asi 200 m, odbočíme doleva na traverzovou cestu, která posléze sestoupí do údolí. Přebrodíme, nebo přeskáčeme ledovcový  potok a na druhé straně se vydáme asi 100 m zpět na západ podél potoka. Zde začneme stoupat morénou nad skalnatý práh. Odtud lehce doleva, stoupavým traverzovat pod pravý okraj stěny, pokud jdeme na Weisser September, nebo pod levý nižší okraj stěny pokud jdeme na ostatní cesty.
Celkem 45 minut od chaty.

Gelmerspitze, foto Lenka K.

Weisser September, VII (VII- obl.), 6 délek, 180 m (VII, VI+, VI+, VIII+/VII+A0, VI, V)
Nádherné dvě spodní délky nejsou vyváženy horní částí. Po skalním výlomu je čtvrtá délka těžká a pro trpaslíky se nedá háknout.
Sestup: První dva slaňáky na travnatou polici a pak hledat slanění orograficky vpravo od cesty, nad třetím štandem. Pokud se rozhodnete slaňovat po čtvrté délce je nutné cvakat nýty, jinak vás čeká obtížné manévrování ke třetímu slaňáku.

Weisser September, nástupová délka, foto Lenka K.

Dornröschenschlaf, VI+ (VI+ obl.), 9 délek, 255 m (IV, VI-, VI+, V-, V, police, IV+, V+, V, VI-)
Lehká cesta, která je vhodná jako nástup k Roter Oktober. Nástup je v levé části ploten traverzem pod břichem a podél nevýrazné hrany k prvnímu štandu. Vrchní část Šípkové Růženky nevypadá tak hezky, jako spodek.
Sestup: Z vrcholu jedno slanění na travnatý svah, dále sestoupit k mužíkovi a dvě slanění k nástupu. Případně se dá slanit přímo spodní částí cesty.

Dornröschenschlaf, nástupová délka, ne přímo, ale traverz doprava foto Lenka K.

Roter Oktober, VI (VI - obl.), 3 délky, 115 m (V, VI+, V+)
Asi nejlepší cesta k vrcholu.
Sestup: Z vrcholu jedno slanění na travnatý svah, dále sestoupit k mužíkovi a dvě slanění k nástupu.

Weisser September, nástupová délka, foto Lenka K.

Obrists Diechter

Velmi pěkné lezení v perfektní žule, sice jen 150 m, ale po třech cestách je dost nalezeno. Celkem je zde deset cest od 5a do 6a. Je vhodné na sestupový den, kdy se dá vždy včas říct: a dost. Názvy cest jsou na kovových destičkách na nástupu.

Přístup pod stěnu: od chaty nejprve stoupáme pěšinou vzhůru, a po asi 200 m, odbočíme doleva na traverzovou cestu, která posléze sestoupí do údolí. Přebrodíme, nebo přeskáčeme ledovcový  potok a na druhé straně se vydáme proti proudu potoka, který nás zavede pod stěnu vlevo v závěru doliny. Suťákem pod stěnu k vybrané cestě. Cesty jsou dobře odjištěny, pokud není u cesty uvedeno jinak.
Celkem 30 minut od chaty.

Obrists Diechter, foto Lenka K.

Bluetspur, 5c+ (5c+ obl.), 3 délky, 120 m (5c+, 5b, 5a+)
První délka je krasná spára a kout se svislým až převislým závěrem. Spáru je třeba přijistit frendem, a to větší velikosti. Poslední délka společně s Eisbrecher.
Sestup: slanění cestou.

Bluetspur, první délka, foto Lenka K.

Bluetspur, první délka, foto Lenka K.

Eisbrecher, 5c (5c obl.), 3 délky, 130 m (5b, 5c, 5a+)
První délka vede okolo zvonečku, který ztratil hlas, pěkné lezení v plotnách a po odštěpech.
Sestup: slanění cestou.

Eisbrecher, druhá délka, foto Lenka K.

Handumanan, 5c (5c obl.), 4 délky, 150 m (5c, 5b, 5a+, 5a)
Nejkrásnější cesta oblasti, opravdu jak v Cham. První délka je stěnová lahůdka, odštěpy, rajbas i spárka, čim výš, tím lehčeji, ale stále hezké, zajímavé lezení. Nenechte si ujít.
Sestup: slanění cestou.

Handumanan, první délka, foto Lenka K.

Handumanan, první délka, foto Lenka K.

Praktické informace

Příjezd

Příjezd: po dálnicích do Meiringen a Innertkirchen, dále směr Grimselpass na parkoviště Chüenzentennlen (parkoviště také na Saggitarius).

Nocleh

Gelmerhütte (2 412 m); krásně položené orlí hnízdo, kam zavítají většinou VHT a jen občas lezci.
Nocleh 25 CHF osobu/den, nebo polopenze 65 CHF/osobu/ÖAV a den; přístup asi 1,5-2 hodiny.

Chaloupka, foto Lenka K.

Asi nejpohodlnější a v celku blízko je kempík Grimselblick v Innertkirchenu, od roku 97 se cena téměř nezměnila (+3 SFR a odpadl poplatek za sprchu) 24 Fr za dvě osoby a malý stan včetně sprchy a WiFi s bezva společenskou místností (srubem). Ti otrlejší mohou zvolit boční tunýlky na starých silnicích, které se již nepoužívají pro běžný provoz.

Rösti-Pfiiler, foto Lenka K.

Období

Léto, stěny leží ve výšce 3000 m.n.m.
Zima zde často nasype hodně sněhu, který leží do léta pod stěnami a na policích, nejlepší je srpen. Konec září je často chladný a může přinést i sníh.

Výbava

Lano: 2 x 50 m, lépe 60 m
Materiál: 17 expresek, sada friendů, běžné velikosti zdvojeně a sada stoperů

Koupačka a bivaková místa, foto Lenka K.

Průvodce

Kletterführer Alpen II Topoguide, možno zakoupit i po částech, po jednotlivých cestách a nákresech, cena ca. 1-2 € za cestu.
Sandro von Känel; Schweiz plaisir West 2019 (Band 1); Filidor;
Případně: AC Clubführer Urner Alpen West nebo Gelmerführer od Andyho Banholzera

Čau údolí, foto Lenka K.