40 let Cesty přes rybu.

Dnes je Cesta přes rybu standardním zkušebním kamenem devítkových lezců a součástí horolezecké historie. Prvovýstup byl udělaný částečně technicky bez použití nýtů a hodnocen jako VII-, A1. Kvůli mimořádné délce, sporému odjištění a lámavé skále ve spodní i horní části patří cesta k nejnáročnějším lezeckým cestám v Alpách, jak praví německá Wikipedie. Cesta se považuje za za milník v dějinách lezení, protože se jednalo o první výstup extrémní cesty bez expanzivních skob.

Do té doby byl v jižní stěně Marmolady nejaktivnější Heinz Mariacher. Měl zde mnoho prvovýstupů, opakování i sólovýstupů. Jeho pokusům však odolávala kompaktnější část osmisetmetrové stěny, což bylo dáno jeho striktní etikou. Purista Mariacher chtěl vše vylézt zásadně volně a nepřipouštěl použití umělých pomůcek k postupu, ani použití háčku k umístění jištění. Pokud nebyl schopen přelézt dané místo tímto způsobem, slanil. O průstup "Stříbrných ploten" se v roce 1980 dvakrát pokusil, dostal se na dvacet metrů od díry ve tvaru ryby. Chtěl se vrátit později v lepší formě, ale rok na to přišli Igor Koller a Jindřich Šustr a Cestou přes rybu ho předběhli. Jak píše Heinz na svém webu, na jedné straně prorazili bez nýtů mnoho úseků těžkého volného lezení, na druhé straně použili na jiných úsecích technické lezení. Podle Mariachera to byl výstup hodný ocenění, ale nebyl to styl, který měl na mysli. Podle článku v Bergsteigen.com šlo o pět krátkých technických úseků a na šesti dalších místech si pomohli háčkem. Igor Koller to komentoval slovy, že 10 metrů technického lezení v 800metrové stěně není žádná tragédie. 

Peter Ondrejovič a a Igor Koller pod Rybou

Zpočátku se cestě prvovýstupců z Východu věnovala jen malá pozornost; příliš málo se vědělo o horolezcích z východního bloku, kteří lezli na pískovcové věže v bačkorách a k jištění používali uzly do spár. Teprve o několik let později, když se roku 1984 o cestu pokusili Manolo Zanolla, Heinz Mariacher, Luisa Iovane a Bruno Pederiva, pochopil lezecký svět, že Igor Koller a Jindřich Šustr – Jindrovi bylo tehdy pouhých 17 let, ale ukázal se jako silný lezec – otevřeli pravděpodobně nejtěžší dolomitskou cestu. 900 metrů dlouhá cesta byla extrémně obtížná: z 37 délek jsou dlouhé úseky 6b (UIAA 7), mnoho délek stupně 6b+ (7+) a několik pasáží A0 a A1 na špatných skobách. Koller a Šustr poprvé ukázali, že je možné lézt extrémně těžké cesty i s použitím vklíněnců a řídce používaných normálních skob.

Dnes je cesta hodnocena 9- a 7+/8- povinně a "Cesta přes rybu" je považována za dlouhou, obtížnou a alpskou klasiku, k níž se ne zcela bezdůvodně váže jistý nimbus. "Cesta přes rybu" tehdy nebyla jen novou túrou v jižní stěně Marmolady, ale i novým způsobem zdolávání nejtěžších stěn. Igor Koller a mladý student Jindřich Šustr, kteří spolu nikdy předtím jako lanové družstvo nelezli, vstoupili 2. srpna 1981 do stěny s bivakovacím vakem, dvěma svíčkami, dvěma krajíci chleba, dvěma litry vody, trochou uzenin a sýra, dvěma 45metrovými lany, 25 karabinami, 15 skobami, sadou vklíněnců a dvěma závěsnými háčky.

Poprvé "Rybu" zopakovali v roce 1984 Luisa Iovane, Maurizio "Manolo" Zanola, Bruno Pederiva a Heinz Mariacher. Přitom Heinz Mariacher viděl, že jeho představa o zvládnutí tak dlouhé a obtížné cesty bez nýtů se naplnila, i když klíčové pasáže byly překonány "technicky". Hnala ho myšlenka, která se zpočátku mnohým zdála nemožná: vylézt "Cestu přes rybu" volně a zároveň se obejít bez jištění nýty. Odvážný podnik, překonat tak těžké pasáže (IX-) vysoko nad extrémně pochybnými jistícími body se povedl roku 1987. Heinz Mariacher a Bruno Pederiva vylezli "Rybu" volně stylem RP.

Roku 1990 vylezl Rybu Maurizio Giordani sólo, přičemž na devíti délkách použil sebejištění. První přelez ve stylu OnSight team dokázali o dva roky později jihotyrolané Roland Mittersteiner a Hanspeter Eisendle. Ns OS ji téhož roku vylezl Christoph Hainz, který vytáhl všechny délky.

29. dubna vylezl Cestu přes rybu 23letý Hansjörg Auer za dvě hodiny a 55 minut free sólo bez lana, když si den předtím cestu proslaňoval a vyzkoušel soi klíčové kroky. Více o jeho přelezu najdete v Syslově článku Ryba free solo. 

První ženské RP přelezení dokázala Federica Mingolla a přelez byl zdokumetován na videu.

Igor Koller napsal k nadcházejícímu výročí na Facebooku: "2. - 4. augusta 1981 sme urobili prvovýstup Cesta cez rybu v južnej stene Marmolady. Môj climbing partner Jindro Šustr z Brna mal len 17 a pol roka. Ale bol to veľký talent a dobrý kamarát a partner pre tento krásny výstup. Liezol som neskôr Rybu niekoľkokrát vrátane druhého voľného výstupu v roku 1988. A liezol som ako prvý všetky dĺžky v Rybe. Preto je zarážajúce, že niektoré hlasy hovoria, že najťažšie dĺžky Cesty cez rybu viedol Jindro. Jednoducho to nie je pravda. A pre objektívneho človeka si stačí pozrieť originál nákresu Ryby, kde je vidieť, kto viedol ktorú dĺžku. Len aby sa vedelo...-:). Nuž dôležité je, že aj po 40 rokoch je Ryba krásna a obľúbená cesta. Prajem všetkým lezcom, aby si bezpečne užili lezenie Cesty cez rybu! A možno sa s niektorými stretneme v nedeľu 1. augusta na chate Falier."

Odkazy:

Rozhovor se třemi protagonisty lezení v jižní stěně Marmolady - Jamesák (pokud máte špatně diakritiku, přepněte si ručně na Windows Latin 2). Za přečtení stojí i poznámky Igora Kollera na závěr.

Heinz Mariacher o jižní stěně Marmolady na svém webu.

Bergsteigen.com o prvovýstupu Cesty přes rybu a o Igoru Kollerovi

německá Wikipedie 

Cesta přes rybu, topo 3, foto: Igor Koller, Jindřich Šustr

Cesta přes rybu, topo 2, foto: Igor Koller, Jindřich Šustr

Cesta přes rybu, topo 1, foto: Igor Koller, Jindřich Šustr

 Poznámka: úvodní fotka je ilustrační, je z cesty Fram, která také vede přes rybu.