Ozvěny 20. Sherpafestu - Ze závodů na vícedélky

Ondra Smrž, foto: Petr Jandík

Jako vždy se v předsálí prodávala Sherpafesťácká trička, stánek tu měl Hanibal a e-montana. Už na první přednášku slušně zaplněný sál čekal na přednášku popisující přerod závodních princezniček na skalní divoženky.

Ceny do soutěže a Ádr na prodej, foto: Petr Jandík

Eliška Novotná a Lenka Slezáková

Eliška Novoná (vlevo) a Lenka Slezáková, foto: Petr Jandík

Tahle jména jsou známá ze závodní scény již řadu let. Lenka Slezáková si zvykla, že když v domácích závodech nic výrazně nepokazí, je na bedně, Platilo to až do MČR v obchodním centru v Praze Zličíně v roce 2017, kdy na závod přijel takovej „malej blonďatej divňouš, nikdo ho neznal a všechny nás přelezl“. Eliška to zase viděla tak, že Lenka a Ela Adamovská jsou velký hustý holky, který ji sežerou. V izolaci se začaly bavit a postupně se zkamadádily a pak se společně dostaly do reprezentace. Jezdily na soustředění, trénovaly. 

Simulovaný závod pro reprezentačním soustředění

S lezením se podívaly i na místa, kam by se normálně nedostaly. Acro, Innsbruck, Moskva, Čína. Mezi závody si užívaly gastro dobrůtky, kafíčka a čas strávený s lidmi, které má člověk rád. Přípravou na závody bylo i nalakovat si nehty a udělat nádherný copánky, v tom pokračují i dodnes. Mezi kafíčkama a výletama se jim i něco povedlo. Lenka měla vícero umístění na svěťáku do 30. místa, čehož si váží. Eliška byla druhá na EPM.

Eliška Novotná n\y ČR na Zličíně, foto: Petr Jandík

Po čase si uvědomily, že se nechtějí každý hezký víkend zavírat na stěnu a trénovat. A že je to táhne ven, na skály, kde ale chtějí mít pod skálou svou pohodičku, sluníčko a kafíčko. A přelezy těžkých cest. Sportovně laděný Labák jim vyhovuje nejvíce. Lenka dala vloni nádhernou dlouhou linku Vodní svět Xb a Eliška Skurutí běh na Tvář. Nelepší přelezy mají Lenka v březnu 2023 Hardcore Xc

Lenka v Labáku, Hardcore

a Eliška přelezla letos na podzim Šílený tanec XIa na Monolit . Jako bývalé závodnici jí cesta sedla. Klíčový boulder se běžně skáče, ale Eliška to musela udělat jinak - staticky, přes sklopený blbý chyt.

Eliška s jinou betou Šíleného tance, foto: Petr Jandík

Labák mají holky rády kvůli atmosféře a pohodě a společném lezení s kdysi závoďáckou partou. Eliška občas jezdí do Ádru. Ze začátku to moc nešlo, je to o technice, a odvážnější, než Labák, ale začíná tomu přicházet na chuť.
Lenka má další oblíbenou oblast Ostrov, kde přelezla Skotské střiky na Velkou Ostrovskou stěnu. Těžké místo je v kolmici a když se padá, tak do strany. Toho se Lenka bála a tak to radši vylezla..

"Teplíčko" v Arcu

Kromě písku se dívky vydaly i na sportovky do Arca, kam jely v lednu a mrzly, jenže bylo málo termínů, kdy by mohly lézt společně. Nejčastěji jezdí s partou když je teplo a sluníčko. Vloni vyjely na konci prázdnin na tři týdny do Francie ve složení Eliška, její přítel Tom a další tři holky. Tom byl požádán o metodickou vsuvku, jak přežít takovýhle zájezd

Jak může jeden chlap přežít zájezd se čtyřma holkama?, foto: Petr Jandík

Není jednoduché vycházet s až pěti holkama najednou. Občas se sejde takový období, kdy je všechno špatně. „To je moc převislý, to je daleko, kdy bude rest day, my si chcem dát ještě kafe“. Občas se stalo, že se všechny sladily a Tom si připadal jak na minovém poli. Pár rad jak to vyřešit, kdyby se vám do auta nakvartýrovala vaše přítelkyně s ní tři její kamarádky:

1) Vybírejte oblasti aby si všechny zalezly. Největší problém je, když s vámi je hobitka, která zapytlí první tři cesty, protože nedosáhne. A je to vaše přítelkyně. A ony držej s ní a nemluvěj s váma. Takže večer sklenička vína a romantické místo na spaní pod skalama aby se to vyžehlilo.
2) Jídlo. Musíte jim vařit. Najedená lezkyně - spokojená lezkyně. K tomu červené víno, dobré na vytrvalost.
3) Pití: Jsou to lezkyně, holky, ale uměj zakalit. Časem se rozjely tak, že večer před restdayem nemáte co pít.
4) Hygiena: Na skalách s kámošema to neřešíte. Ale tyhle už po dvou dnech, že by se chtěly umýt. V Orpierre je plážička u potoka.

Koupání se stalo oblíbenou disciplínou

Normálně tam nikdo není, ale jak do něj vlezly na Evu, začali chodit lidi. Musely vydržet ve studené vodě až přejdou.

Letos navštívily Francii znovu v genderově vyváženější skupině.

Lenka Slezáková a Eliška Novotná

Hlavní oblast bylo Ailefroide a jeho vícedélky, zejména dvousetmetrová Asproman. Eliška potřebovala nabrat zkušenosti ve vícedélkách, protože jich do té doby vylezla přesně nulu. Vloni vylezly v holčičím duu lehčí vícedélku a letos se soustředily na Aspromana. Je to 200metrová osmidélková cesta s nejtěžší délkou 8a a další délky nejdou pod 7b. Problém byl se dostat k nástupu podél vodopádu, který se musí několikrát překročit. Cestu lezly za Tomem Lukáškem a Kubou Skočdopolem. 

První délka Aspromana

Původně chtěly cestě věnovat dva dny. Jeden den se to toho podívat a druhý udělat přelez. Po páté délce si daly obídek, kde se rozhodly se podívat do všech délek a pak už na cestu nechodit. Kluci je ale přesvědčili, ať to druhý den přece jen jdou zkusit. Slanily a neměly prolezené všechny délky.
Druhý den lezla první délku Lenka a přelezla ji, i když se jí vůbec nelíbila. Nejtěžší délku pak lezla Eliška. Překvapivě to šlo a spadla až v posledním těžkém kroku. Byla frustrovaná a musela se vzchopit. Délku přelezli kluci a Tom ji motivoval, že když tu délku přeleze, dostane velkou pusu. Povedlo se. V další délce 7b+ Lenka potřebovala dva pokusy.

Asproman

Na polici si daly oběd a vyrazily do poslední těžké délky 7c+, kterou neměly přelezenou. Kvůli únavě už ji musely délku dát na první, nebo maximálně druhý pokus. Nakonec ji Lenka vylezla na takový specifický flash, že před nimi lezl Kuba na druhém konci lana a radil každý krok. To vedlo k úspěšnému přelezu.
Asproman, autoři Francis Elichabe a Ben Kempf, 2012. Délky 200 m, minimální obtížnost 7b, max 7c+ podle průvodce od JMC. 

Asproman topo, z průvodce Jeana Michela Cambona, foto: Repro Petr Jandík

Záznam přednášky v mp3: zde 

Lenka a Eliška

Nose Job

Po přednášce, odměněné potleskem následoval suprový film Nose Job. Film skvělý námětem, obsahem i zpracováním o tom, jak dva špičkoví britští boulderoví závodníci, nepolíbení horami ani sportovnimi cestami, přijeli do Yosemitů a vylezli jako první Britové volně Nos. Rozhodně film doporučuju shlédnout, pokud k tomu bude příloežitost. Z těch padesáti minut se nebudete nudit ani jednu. K výběru tohoto filmu lze Sherpafestu jen gratulovat. Fakt bomba.

No a co bylo dál napíšu zase příště.