Zajištěná cesta (via ferrata)

start:  Prielschutzhaus ,  Od chaty Prielschutzhaus cestou č. 201 směrem do doliny Klinserschlucht.Po cca 15 minutách odbočit na rozcestí doprava a po značené cestě k nástupu značené cesty pod Jižní ostruhou Gr. Prielu. U nástupu je deska S označením začátku zajištěné cesty a výrazné červené značení.
čas:  1 h 40 min

Cestou č. 260 do výrazného sedla Brotfellscharte mezi vrcholy Gr. Priel a Brotfall. Z něj v serpentýnách sestup do kotliny Kühkar a dále až na značenou cestu č. 201. Po ní zpět na chatu.
čas:  2 h 

Hinterstoder, 591 m

Z Linze po dálnici A1 až na křižovatku dálnic Voralpenkreuz. Odtud směrem na Windischgarsten. Na sjezdu na Hinterstoder opustit dálnici a po místní komunikaci až do Hinterstoderu. Na jeho konci je parkoviště, kde je možno nechat auto.

Východní stěna Grosser Prielu. Kompaktní levou částí stěny vede zajištěná cesta.



Bert-Rinesch Klettersteig je dlouhá, obtížná a namahavá zajištěná cesta, kterou přes velice kvalitní zajištění není radno nijak podceňovat. Zároveň lze ale jistě říci, že patří k tomu nejkrásnějšímu, co nám mohou rakouské Alpy nabídnout.



Cestu lze pomyslně rozdělit na čtyři části.

První část, vedoucí v jižních srázech žebra od nástupu cesty do výrazného sedla v hřebeni (tzv. Lokomotive). Hned první metry s obtížností C prověří připravenost vaší i vašeho vybavení, a hned v zápětí trasa výstupu otestuje jak umíte chodit v suťovitém terénu, který nudně vede až do sedla v hřebeni. Naštěstí je tento úsek tak krátký, že ani nestihne poznamenat zážitek z výstupu.

Z tohoto místa je možno se ještě bez větších komplikací vrátit zpět pod nástup.


Druhá část je dlouhý traverz ze sedla až pod systém žebříků (obtížnost C). Tady už opravdu začíná skutečná ferrata. Nejprve se ze sedla mírně sestoupí do východních srázů a dále pokračuje dlouhý traverz s více či méně exponovanými místy zajištěný téměř výhradně ocelovým lanem, jen místy doplněný ocelovými kramlemi.



Exponovaný traverz ve druhé části výstupu. Opravdu ne vždy je k dispozici tolik ocelových kramlí, kolik by si člověk přál :-)


Třetí část (obtížnost C/D, D) by se dala nazvat: "Leze leze po železe, nedá pokoj až tam vleze!". Skutečnost je taková, že opravdu po celou dobu výstupu nejstrmější, místy převislou částí stěny téměř neslezete ze žebříku nebo z ocelových kramlí. A pokud s vámi náhodou bude někdo, kdo by trpěl závratí, bude pozdě litovat svého rozhodnutí :o). Naštěstí je zajištění v těchto partiích velice solidní. Je zde umístěna stěnová kniha, do které se můžete zvěčnit ještě se třesoucí rukou a plni dojmů z velkolepé cesty nabrat sílu k závěru výstupu.

Pro případ nějakého maléru je ve spodní části žebříkoviště umístěna schránka První pomoci.




Kramle a žebříky, žebříky a kramle....

Nemá ani cenu počítat kolik jich je. Stejně by se vám to v tom množství brzy začalo plést.


Čtvrtá část (obtížnost A/B, B) již nepředstavuje žádné obtíže. Jedná se o nenáročný skalnatý hřebínek padající z vrcholu Gr. Prielu k jihu. Je rovněž celý zajištěn ocelovým lanem a kromě jistoty při chůzi ve skalnatém terénu neklade již žádné velké požadavky na utrmáceného ferratistu. (Tato část výstupu je společná s horolezeckým výstupem na Gr. Priel S-Grat.)




Obtíže končí v těchto místech. Zbývá již jen nenáročný úsek hřebene
vedoucího na vrchol Gr. Prielu.


Pozor!!

Nastupovat jen za příznivého počasí. Charakter a obtíže výstupu neumožňují bezproblémový návrat během výstupu. Po dešti bývá cesta dlouho vlhká.


Pro méně zkušené lezce je vhodné dojištění pomocí lana.