„Voie Petit“ je v současnosti označována za nejtěžší skalní cestu v oblasti Mt. Blancu a jednou z nejtěžších v Alpách.

start:  Ref. Cosmique ,  Z Aiguille du Midi po strmém sněhu pod J stěnu Aig. du Midi. Traverz horní částí Valée Blanche k cedlu Col du Gros Rognon. Poněkud sestoupit pod JV stěnu Mont Blanc du Tacul a kolem Pyramide du Tacul a Pte Adolphe Rey do údolí Maudit-Tacul pod Grand Capucina.
čas:  3 h 

Lehkými policemi a stupni na Z straně několik m. dolů na stanoviště se smyčkami. Slanění 20m strmou hladkou plotnou trochu doleva k S stěně. Tak dosáhneme 2. slaňák na pohodlné polici. Odtud slanění částečně ve vzduchu na úzký sněhový hřebínek 40m. Tento hřebínek vede dolů několik m. do Breche du grand Capucin (3760 m) Sestup strmým ledovým kuloárem ne V straně ke Carabinier monolitu na hřebeni vlevo od kuloáru. Kuloár má fixní skoby a štandy cca po 35 metrech, někdy jsou schované pod ledem a sněhem. Držte se vlevo od ledu, na rozlámané skále. Pět až 6 slanění
čas:  2 h 20 min

Aiguille du Midi, 3842 m

Z Chamonix lanovkou

Arnaud Petit a Stefanie Bodet  -  1997, PP Alex Huber 2005

Jedná se o 14. délek spár, ploten a převisů cca 450 m). Ačkoli jsou v cestě použity nýty, převážná část je jištěna vklíněnci a jejich použití je nezbytné i v nejtěžších délkách.


Cestu otevřeli v roce 1997 Arnaud Petit a Stefanie Bodet (7c+ / A1), ale volný přelez se podařil až v roce 2005 Alexandru Huberovi, který nejtěžší délku oklasifikoval 8b (10 UIAA). Tu představuje technický kout zakončený čtyřmetrovou střechou. „Voie Petit“ je v současnosti označována za nejtěžší skalní cestu v oblasti Mt. Blancu a jednou z nejtěžších v Alpách.


K obtížím výstupu je třeba přičíst nástup a pobyt na ledovci, nadmořskou výšku, která je už při lezení znát, i proměnlivé alpské počasí, jež (alespoň tuto sezónu) nenechalo stěnu nikdy zcela bez sněhu a ledu.