Docela by podle me prospelo nejak tu obycejnou a "fraktalovou" zvetseninu naklonovat do sebe. V hranach je druha varianta vylozene lepsi, ale treba barevny odstiny v obliceji jsou trochu lepsi v pouze zvetsenym originale, Fraktaly to proste jen rozmazaly.

Ten fraktální modul má řadu parametrů, kterými se dá jeho práce ovlivnit. V tomhle případě byla volba "hight detail", kdy jde především o dokreslení významných detailů. Barevnost na obrazovce na webu je ještě ovlivněna komprejí JPEG, která se pro web používá. Tam dochází k redukci barev. K opravdu relevantnímu srovnání barevnosti by bylo potřeba mít vedle sebe na zkalibrovaném monitoru oba snímky nekomprimované.
Při zvětšování jde vlastně o to, domyslet si to, co ve fotce už není. Ruční práce na detailech by asi dala tu a tam lepší lepší výsledek, ale to by byla hodiny práce a musel by být pádný důvod to dělat. Dovedu si představit takovouhle rekonstrukci v případě nějakého supervzácného snímku světové důležitosti, ale ne u normální fotky.

Nechci vypadat jako rypal, ale kdyz uz jsou to rady, tak bych ocekaval aspon jeden dva radky jak bikubickou interpolaci ci fraktaly pouzit. Takhle to na mne posobi dojmem, ze autor clanku se s obojim teprve sam seznamuje a chtel se o to podelit.
Nakonec doufam, ze plakat vypada na papire lepe. Protože nahled nevypada prilis pouzitelne, natoz k prezentaci svazu. Tim myslim technickou kvalitu, nikoli obsah.

Ahoj, Tvůj komentář je trošku legrační, ale pokusím se tvé obavy vyvrátit.

Ujišťuji tě, že se autor touhle prací zabývá asi tak 20 let a je s ní seznámen asi víc, než by mu někdy bylo milé.

Tvoje starost o kvalitu plakátu je chvályhodná. Ale nemusíš mít starosti. Velikost pixelu - to jest jednoho obrazového bodu na obrazovce je u běžných obrazovek 1/72 palce, tedy cca 0,3mm. zatímco při ofsetovém tisku se zmenší na 1/300 palce, tedy více než čtyřikrát. Tím pádem se různé "nepěknosti" čtyřikrát zmenší. Samozřejmě by bylo lepší mít fotku ve větším rozlišení, ale při tomto způsobu zvětšení je i ta menší pro tisk použitelná.

Jak se použije bikubická interpolace: V Photoshopu zvolíš v menu obraz-Velikost obrazu a v dialogu v rolovacím meníčku zvolíš v položce "převzorkovat obraz" volbu "bikubická hladší (nejlepší pro zvětšení)". Obsah tohoto meníčka se u jednotlivých verzí Phoshopu liší, u starších verzí je nabídka menší.

Popis zacházení s Photoshopem přesahuje záměr tohoto článku. Najdeš ho jednak v manuálu, jednak na serveru grafika.cz, kde je řada návodů jak pracovat s Photoshopem a nemá smysl to na tomhle serveru opakovat.

Přípravou tisku se zabývám přes dvacet let (podrobnosti viz zde), dělali jsme už řadu reprezentativních publikací a věř, že pokud jsem uznal zvětšenou fotku jako použitelnou, věděl jsem, co dělám.

Ostatně, plakát je už vytištěný a mám zprávu od Boženky Valentové, že vypadá velmi dobře. Sám jsem ho zatím neviděl.

Ahoj, tak to vypada, ze jsme si ne zcela rozumeli.
Kdyz jsem psal, ze bych uvital trochu vice informaci, necekal jsem navod na to jak pouzit PS. Nybrz, ze jedine info v clanku je, ze mame na vyber ze dvou moznosti jak zvetsovat fotky.
Rozhodne jsm nechtel rady, kam do menu v PS. Ale spis zkusenosti z praxe. Treba ne uplne kazdy ctenar vi, ze pokud chce zvetsit snimek na dvojnasobek, je lepsi zvetsovat postupne, cca po10-20 procentech velikosti a popripade behem toho lokalne doostrovat, atd.
Rovnez nesouhlasim stim, ze rozliseni obrazovky je 72 dpi, nybrz si dovolim tvrdit, ze je to ustalene rozliseni pouzivane pro zobrazeni na monitoru.

Nakonec muzu jen priznat, ze jsem pravdepodobne az prilis rozmlsan C-type "tiskem", takze moje naroky na technickou kvalitu jsou preci jen asi vysi. A i proto si dovolim tvrdit, ze zde prezentovany nahled plakatu by me naroky neuspokojil.

Pokud se Te me komentare dotkly, tak se omlouvam. Pouze jsem vyjadril svuj nazor, ktery urcite neni sdileny vetsinou ctenaru.

Ahoj MYSSAKU
Především to neberu tak, že by se mne tvůj názor dotkl. Beru to jako diskusi.

S dovolením si dovolím ale nesouhlasit s tím, že by zvětšování po 10 až 20 procentech vedlo k lepšímu výsledku. Tím dojde jen k větším deformacím a ztrátě detailů.
Postupná změna velikosti je vhodná u zmenšování. Tam vzniká nejlepší výsledek, pokud obrázek doostříme, zmenšíme na polovinu, opět doostříme a tak dále až se udělá poslední zmenšení na výslednou velikost.

Ad dpi obrazovky: Při zobrazení 1:1, to jest 1 pixel obrazovky = 1 pixel obrázku, je obvyklé rozlišení běžných monitorů 72 DPI, ale jsou i monitory až s 90dpi. Samozřejmě je třeba monitor nastavit, aby to platilo přesně.

Ad C-type tisk: co tím myslíš? Tento termín se u nás nepoužívá. Pochopitelně nepolemizuji s tím, že do Playboye by se zvětšované snímky nedaly použít. Pokud si ale zadavatel přál tento obrázek a pro daný účel a technicky se nakonec jevil jako ještě vyhovující, nebyl důvod ho nepoužít.

Ad prezentovaný náhled plakátu: Možná. že jsem dostatečně nezdůraznil, že se jedná o detailní výřez malé části obrázku v rozbrazení 1 bod obrázku = 1 bod obrazovky (za předpokladu správného seřízení monitoru). V ofsetovém tisku je takto zobrazený obrazový bod osmkrát menší a z toho vyplývá, že i při pohledu zblízka je pohledová kvalita podstatně vyšší. Navíc je plakát o velikosti A2 určen k pověšení na zeď a pohledová vzdálenost je zpravidla větší, než 1metr a díky tomu už nebudou nedokonalosti způsobené zvětšováním vidět. Je třeba si navíc uvědomit, že při ofsetovém tisku se obrázky autotypicky rozrastrují do čtyř základních barev a to tak, že jeden rastrový bod se při standardním rastru 150 lpi se tvoří průměrem ze dvou, resp čtyř sousedících obrazových bodů. To je ale pro tento server možná příliš odborná diskuse:-)

Ahoj Petre,
doufam, ze osloveni krestnim jmenem, ktere je na netu bezne, Ti nebude vadit, i pres znacny vekovy rozdil;)

Ad prvni bod. Jelikoz vetsinou nejsem nucen prilis vyrazne zvetsovat (ani pro tisk 60x40cm), tak prodavam jak jsem nakoupil. Respective co jsem vycetl, pokud mas vice zkusenosti v tomto smeru (o cemz nepochybuji), nebylo by spatne se o tyto prakticke informace podelit se ctenari uz v uvodnim clanku (i kdyz uznavam, ze neni snadne nezabrednout prilis dohloubky a udrzet clanek na srozumitelne urovni).
Ad bod dve. Naprosto souhlasim. Ne vsechny monitory jsou stejne.
Ad bod tri. Pojmem C-type oznacuje vetsina fotolabu zde, fotoproces z digitalnich dat. Neboli C-type printing (nevim proc maji zapotrebi vsemu rikat tisk) je proces pri kterem je fotopapir osvicovan z digitalnich dat a nasledne vyvolan.
S poslednim bodem take souhlasim.

Zajimava diskuze.

Nemate k tomu fraktalnimu zvetsovani nejaky dobry popis? Samozrejme si to muzu zkusit vygooglit.

Jeste byla zajimava myslenka s tim, ze kdyz chci neco zvetsit dvakrat, tak ze je lepsi po mensich krocich. Lze to nejak rozvest? Preci jenom vychozi informace je stejna, tak v cem se lisi vysledek? Byl by prosim priklad?

A poznamka k Playboy: Udajne se tam obrazky v pripade potreby upravuji takovym zpusobem, ze si o tom muzeme nechat zdat. Ze pry muzi v ruznych zemich sveta maji radi ruzne dimenzovane a chlupate zeny, takze pro ruzne jazykove mutace se musi nektere fotky nalezite upravit. :)

Zatím na to nemám čas, ale časem udělám podrobnější článek na jiný server. Něco by o fraktálech měli mít tady. Jaká je za tím matematika netuším a nejspíš by to pro mne byla španělská vesnice, německy Böhmisches Dorf.

Postupné zvětšování myslím k ničemu lepšímu to nevede. Viz příklad přidaný na konec.

Pokud se týká úpravy portrétů, není třeba chodit až do Playboye. Stačí se podívat na Nelly in natura a v reklamě ČSOB:-)

Ještě pro Myssaka: Fotolab je něco úplně jiného, než ofsetový tisk. Má jiné techologie a je na něco jiného. Chtěl bych vidět, kdo by zaplatil 500 plakátů z fotolabu, nehledě na to, že fotolabů A2 moc není:-). Jednotlivé fotky ve velkých formátech se dneska tisknou na inkjetovém plotru.

Fotolaby jsou různých typů, ale v zásadě bych je rozdělil na tisknoucí analogově - sublimačně a digitálně - rastrově.

Rastrový fotolab je neštěstím pro skeneristu, kterému přinesou k naskenování "fotku". Ono to pouhým okem vypadá jako fotka, ale po zvětšení lupou, nebo skeenrem je vidět, že je to rastrový tisk s jednotlivými body. Následkem při skenování je moaré, které kze odstranit jen rozmazáním, nebo nezvětšováním.

Sublimační tisk funguje tak, že barva obrazového bodu se prolne do speciální podložky a jednotlivé body se spojí do kontinuáního obrazu a vypadá to jako opticky dělaná fotka. Tohle třeba dělá Foto Škoda ve Vodičkovce. Je to trochu šidítko na oči, sublimační tisk nemá příliš velkou ostrost, třeba je-li ve snímku písmo, moc dobře obvykle nedopadne.

Ahoj,
chapu, ze plakat a fotka je trochu neco jineho. Pomer cena-kvalita je urcujici kriterium.
Zrovna tak chapu, ze "nekvalita" vstupnich dat se u plakatu nakonec trochu ztrati. (presto si porad myslim, ze je lepsi mit podklad pro tisk v lepsi vychozi kvalite)

Take chapu, ze v cechach to s fotolaby s vybavenim pro tik A2+ neni nijak slavne. Coz bude dano jednak cenou tisku, tak tak i cenou potrebne techniky. Prci jen je blbost si nechat belat A1 fotku z napr. Canonu 350D se se setovym objektivem.

V tom, že je lepší mít výchozí podklad v co nejlepší kvalitě se nelišíme. Veškeré zvětšování je nouzová záležitost,když to jinak nejde. Dodal jsem do článku link na hodně podrobný článek, který si stojí za to přečíst, pokud se touhle problematikou někdo chce zabývat.

Ahoj,
kdyz se vratim uplne na zacatek, tak asi bylo lepsi napsat ze jsem prekvapen, ze z kvalita uvedeneho nahledu je dostatecna na dobry plakat. Preci jen je muj pohled zkresleny tim, ze sve fotky zatim vyhradne tisknu (a to vcetne formatu A2).
Jinak dekuji za doplneni informaci a odkaz na clanek, na paladix obcas zajdu, ale tento clanek mi unikl.
Nakonec snad jen doufam, ze tato diskuse byla uzitecna i pro dalsi ctenare, ne jen pro mne.