Také bych ty předchozí komentáře neviděl tak strašně :-)
Jde jen o to, kde má kdo onu pomyslnou hranici (nebezpečnosti, nepohodlí, dřiny...) za kterou už přestává vidět romantiku ale jen hrůzyplnnou vzpomínku na aktivitu o které se dušuje že "už nikdy víc".

Tohle jsou stránky horolezců (opravu hlavně HOROlezců - ostatní disciplíny jsou tady tak trochu v roli popelek - takže těžko čekat opravdu hlubokou empatii k jiným disciplínám - třeba k závodnímu lezení, žeano); ale osobně mi ty komentáře přišly jako vyjádření uřímného podivení - až úcty, k "magorům" kteří si pro toho svého koně dokáží sáhnout ještě hlouběji.
Koneckonců, výlety právě do slovinských jeskyní jsou příkladem opravdu náročného alpinismu se vším všudy (transporty materiálu náročným velehorským terénem, v létě pěšmo, v zimě na skialpech, dlouhý pobyt ve vysokých polohách, náročná alpinistická akce - a k tomu ještě badatelský přínos navrch). Přítomní horolezci prostě vyjádřili svůj podiv nad tím, že existují ještě větší "blázni" než oni sami :-))))