Tak v tomhle s tebou Kubo souhlasím, groteskní to je a taky je to pěkná ostuda. Pokud se ještě někdy kdy najde nějaký dobrovolný funkcionář, bude určitě padlej na hlavu (jako já, mám na to dokonce papíry - Tatry 1982). Onen podnět obdržel sekretariát hned v pondělí.

Ráda bych teď ale, zbavena břemena ofiko funkce, něco dodala k tvému případu, který tenkrát tak rozezlil nejen tebe, ale i davy svobodomyslných lezců (čemuž se ani nijak nedivím). Máš pravdu v tom, že to nebyl dobrý krok, že výkonný výbor učinil rozhodnutí, které učinit neměl, a které také následně příliš nezvládl – a to proto, že nikdo neměl chuť s tebou dále bojovat a vrtět se v tom h.... (Podotýkám jen, že kdybys zveřejnil celý průvodní dopis Humanitě, kterým jí tvůj případ byl předán k vyřízení, bylo by to korektnější.) Být dobrým bafuňářem se onen svobodomyslný lezec musí trpělivě a tvrdě učit, a udělování disciplinárních trestů nebývá zrovna jeho hobby. Stručně řečeno, lidi ve výkonném výboru se naštvali, že jim zbytečně přiděláváš práci se žehlením svých senzacechtivých výroků na mezinárodní úrovni – a zmatečnost případu dodala tvoje „podobojí“ podoba, člena ČHS a zároveň novináře. Můj názor ale dodnes je, že jsi ČHS skutečně poškodil.

Nicméně, jelikož všechno zlé je k něčemu dobré, uvědomila jsem si, že je nezbytné zřídit disciplinární komisi jako naprosto nezávislý orgán, a také to tak bylo vtěleno do nových stanov. Ani ve snu by mne tehdy nenapadlo, že bude sloužit k jiným účelům než k řešení případných disciplinárních prohřešků závodníků. No a vida!