Vzpomínám, jak jsem se jedné větrné zimní noci, kdy pro mlhu a sněžení nebylo vidět na krok, zúčastnil na rozkaz chatára Mira spolu se svým kamarádem Tomášem záchranné akce z vámi dotčeného hřebínku. Když jsme se konečně "dořvali" nešťastné dvojky a zjistili, že jenom zatměli a jinak jim nic není, usoudil Miro, že není taková zima aby nepřežili bivak a zavelel k ústupu. Ještě jsme obešli 2x dokola pleso, než jsme našli chatu, dali si hořec a šli spát. Akorát nevím, jak jim účtoval tu noc, jestli s polopenzí nebo bez.