ale já čokaře chápu, má prostě někde svoji hranici a feráta v ádru je už přes (každej má tu svoji hranici, to, že jsme se s čokařem poštěkali ohledně drátů v jh na tom nic nemění).

pro mě jsou kritéria pro kletrštajg jasný:
1. šutr kterej to vydrží. tedy určitě ne písek (snad možná ten nejtvrdší)
2. horská scenérie, výhled výrazně jiný než od auta na parkovišti
3. zjevná nespornost s všeobecně sdílenými hodnotami co se týká ochrany přírody a kulturních památek (fogli, severní stěna Karlštejna...)
4. rozumná objektivní bezpečnost trasy. ne nástup z krajnice frekventované silnice první třídy a vedení trasy tak, že z horní části lítá suť na nástup.
5. a samozřejmě souhlas majitelů dotčených pozemků
(pocaď se asi s čokařem trefujeme)
6. logičnost trasy, aby nebyl drát po skalním hřebínku když se dva metry vedle dá jít lesem po houbařsku, logičnost i ve smyslu odněkud někam a smysluplný sestup.
7. dostatečná fyzická náročnost přístupu, která bude fungovat jako filtr a omezí návštěvnost přirozeným způsobem. za mě aspoň 300 metrů převýšení od auta (to teda tuzemské možnosti dost profiltruje)
8. nešlapání do pískoviště (nekurvení stávajících tradičních lezeckých terénů více než místního významu), a to je zase filtr jak hrom
9. nechození špatným příkladem, tj nevytváření veřejností sdíleného pocitu, že drát na skále je normální a může si ho namlátit každej jak se mu zlíbí.