Týden VHT 2005
(Kamil Hrádek, VHT, 05.11.2016)

Elbrus
(Honza Horák, VHT, 08.07.2015)
Aklimatizace

O výstupu na Elbrus se mi nezdálo ani v těch nejdivočejších snech. Podle vyprávění kamarádů a toho, co lze najít na internetu, je to hora plná odpadků a lidí, kteří se na jejích svazích prohání na skútrech a dělají bordel. Oficiálně se ale jedná o nejvyšší horu Evropy a už jen to je důvod na ni jet. Je to také ideální aklimatizační kopec – v mém případě to měla být aklimatizace na Denali, kam jsem měl odjíždět dva dny po návratu z Elbrusu. Jedeme celkem v šesti lidech – já, Tomáš, který se mnou lezl na Aconcaguu, Alexej a druhý Tomáš. Později mají přijet ještě dva kamarádi – Václav a Honza.

To sme rádi táto, žes nás konečně vyvez
(David Kovařík, VHT, 25.11.2014)
Rodinný vejšlap na Priel

Po expedici do Himálaje je třeba taky točit rodinohodiny. Ale někdy se to trošičku zvrtne..... Mrkněte se na fotofejeton Davida Kovaříka.

Honza Říha: Aconcagua traverzem Polského ledovce
(Petr Jandík, VHT, 23.12.2013)

---

První nevidomý na vrcholu jinou cestou, než Normálkou

Včera se z úspěšného výstupu na nejvyšší horu Ameriky vrátil nevidomý horolezec Honza Říha. Se svými dvěma navogátory, Viktorem Novákem a Ríšou Skanderou, vystoupil na vrchol traverzem Polského ledovce, neboli Falešnou polskou cestou. Je to prvé, kdy nevidomý horolezec vystoupil touto cestou a sestoupil Normálkou a vykonal tak traverz Aconcaguy, vysoké 6962 m. Pozoruhodný výkon o to víc, že i přes Honzův handicap šli alpským stylem, bez nosičů a další pomoci.

Smrt Čecha v Západních Tatrách
(redakce, VHT, 20.10.2013)
Vysílení v zimních podmínkách

Často podceňované Západní Tatry si opět vybraly svou daň. Ze čtveřice českých turistů, kteří se vydali na vrchol Baranca se vrátili jen tři.

Zugspitze 2962 m
(Martina Hadey Hrozová, VHT, 07.08.2013)

Ferraty na střechu Německa

Po neúspěšně úspěšné akci na Zugspitze v roce 2010, kterou jsme podnikli sami s Honzou a po indispozicích v minulých letech, jsem letos konečně rozhodila mezi známé nový termín zdolání nejvyššího vrcholu Německa s tím, že bych se tam konečně ráda podívala i za pěkného počasí. Spousta lidí už měla jiné plány, ale vypadalo to, že 9 lidí do tranďáka se najde.

Ke kazbeckým vulkánům
(Vilém Hrdina, VHT, 20.05.2013)
„Nikam nepojede, doma bude“

Jako z jednoho českého filmu o Cimrmanovi. Tak reagovala moje manželka v srpnu roku 2008 na dotaz mého kamaráda, kam mám v létě namířeno. Měl jsem totiž rezervovány letenky do gruzinského Tbilisi a chtěl jsem se podívat do oblasti jezer Kelského vulkanického plata na východě právě Jižní Osetie. Začátkem srpna toho roku začal válečný konflikt mezi Gruzií a Ruskem o Jižní Osetii. Musel jsem rezervaci zrušit a jel jsem úplně jinam. Jižní Osetie byla dne 26. 8. 2008 uznána Ruskem i dalšími státy za nezávislé území. Na gruzinských mapách jižního Kavkazu se postupem času objevily nové hranice s označením „Ruský protektorát Jižní Osetie“.

Na Tři Sestry do Lichtenštejnska
(Veronika Dušánková, VHT, 15.11.2012)
Hřebenovka Fürstensteig na Drei Schwestern

Lichtenštejnsko je jeden z nejmenších států Evropy. Leží v pohoří Rätikon, v údolí řeky Rýn a jeho rozloha je pouhých 160km2. Nejznámějším a nejoblíbenějším trekem tohoto pohoří je zajištěná cesta Fürstensteig, která vede přes vrcholy Gafleisattel (1848 m), Kuegrat (2123 m), Garsellikopf (2105 m) a Drei Schwestern (2052 m). Na posledním z těchto vrcholů se střetávají hranice Rakouska a Lichtenštejnska.

Hřebenovka přes Loferer Steinberge
(Veronika Dušánková, VHT, 08.11.2012)
Nurracher Höhenweg

Do nádherných Severních vápencových Alp patří i skupina Steinberge. Ta je tvořena dvěmi samostatnými pohořími. Na jihu jsou to Leoganger Steinberge a na severu Loferer Steinberge. Leží na území Rakouska ve spolkové zemi Salcbursko v oblasti zvané Pinzgau. Loferer Steinberge i Leoganger Steinberge jsou kromě jiného i oblíbené destinace lezců. Nacházejí se zde jedny z nejdelších lezeckých cest. A právě i to byl důvod, proč jsme se sem vypravili - na obhlídku terénu.

Kdo může za vaše počasí?
(Jirka Bouda, VHT, 11.10.2012)
Někdy stačí malinko a na horách bude hezky

Většinou každý z nás má nějaký amulet, nebo oblíbenou věc. Já mám medvídka. Medvídka, který umí zařídit nádherné počasí

Zlá dáma Aconcagua
(Pavlína Folovská, VHT, 10.03.2011)
Rádi bychom proto tuto vzpomínku na náš výstup věnovali těm, kteří už bohužel nemohou být mezi námi.

Ve velehorách nemusí být člověk super hrdina, aby se mohl podívat na svět z vrcholu. A nejde vždy o to, dosáhnout úspěchu za každou cenu. A tak mi pokaždé, když jdu v té hromadě kamení, zní…“Cesta je cíl“. Proto nejde jen o tuto chvíli, ale o dlouhé měsíce přípravy, ať už jde o přípravu fyzické zdatnosti, výzbroje, plánu výživy, výstupové taktiky…je to dlouhodobý projekt. Teď posunuji nohu k noze vpřed a vím, že jsem připravena. Ale to nestačí. Sebou si nesu pokoru. Bojím se na ní pohlédnout a když koukám na její zasněžený vršek, mrazí mne. Chci být alespoň na chvíli s ní a vrátit se zdravá zpět. A pokud se podaří vyšplhat na její vrchol, budu ráda, ne však za každou cenu. Už jen neudělat chybu…ahoj Aconcaguo.

Taste of Patagonia
(Markéta Syllová, VHT, 22.03.2010)
Okno a antiokno

Jak už bylo stokrát napsáno, v Patagonii je hnusně. Pointou celého léta, a že to letošní bylo obzvlášť marné, je přežít a čekat na "vokno".

Silvestrovský přechod Rottenmanských Alp
(Veronika Dušánková, VHT, 22.02.2010)
aneb Jak je člověk neponaučitelný.

Říká se: „Jak na Nový rok, tak po celý rok.“ Nejsem o nic víc pověrčivá než kdokoliv jiný, ale i přesto jsem si přála zrovna tento první letošní den strávit kdesi v klidu a kráse hor. A to se povedlo.

Malý sen ve velkých Himalájích… II. díl
(Pavlína Folovská, VHT, 05.01.2010)
Jedeme do Nepálu na Mera Peak (6444m)

Z Khare (5045) vyrážíme rovnou do HC (5700). Pema šerpa nám tak sice šetří jeden den v ufoukaném BC (5350) v sedle Mera La. Zvyšuje ale riziko onemocnění výškovou nemocí, protože překonáváme převýšení něco kolem 700 výškových metrů.

Malý sen ve velkých Himalájích… I.díl
(Pavlína Folovská, VHT, 04.01.2010)
Jedeme do Nepálu na Mera Peak (6444 m)

Cíl je letos jasný. Jedeme do Nepálu. Po dlouhé diskusi volíme kompromis, horu Mera Peak 6444 m. Patří mezi lehčí trekkingové vrcholy v Himalájích, ale i přesto nabízí možnosti méně komerčního treku s příslibem nevšedních zážitků v panenské přírodě a domácího prostředí místních šerpů. Opět, jako při jiných výstupech, s sebou vezu na vrchol tři symbolické modlitbičky za své přátele.

Zemětřesení v Lidech a Horách
(Petr Jandík, VHT, 06.04.2009)
Komentář bývalého spolupracovníka
Šéfredaktor Lidé a Hory Jakub Havel byl poté, co připravil k vydání druhé letošní číslo v novém stylu a měl několik sporů s vydavatelem, propuštěn. A to dříve, než stačil sám po šestiměsíčním angažmá odejít. Stejný osud zažil jeho předchůdce Jan Polák, který vydržel v šéfredaktorském sklepě ve Štefánikově ulici téměř dva roky a přes odlišné názory vydavatele posunul tento časopis na vyšší úroveň.

Přechod Velké Fatry
(Veronika Dušánková, VHT, 25.03.2009)
Někdy to prostě nevyjde

Rozhodnutí vypravit se na přechod Velké Fatry nám nepřekazila ani špatná předpověď počasí. Se spacáky slibujícími komfort i při teplotách hluboko pod bodem mrazu se žádných klimatických překvapení zimních hor nebojíme.

Zpackaná záchranná akce na Aconcagui??
(Petr Kodytek, VHT, 20.02.2009)
Smrt horského vůdce

Ve čtvrtek, 8. ledna 2009, byl na nejvyšší hoře Jižní Ameriky prohlášen za mrtvého 31 letý argentinský horský vůdce Federico Campanini. Jeho život vyhasl po dvoudenní bouři pod vrcholem Aconcaguy (6962m).

Tatranskou magistrálou na vlak do Popradu
(Veronika Dušánková, VHT, 18.02.2009)
Vzpomínka na loňskou zimu

.... konečně je ráno, konečně vstáváme. Tahle poslední noc na Popradském byla za trest. Zdenda upadl do nikým nerušeného spánku a chrápal tak hlasitě, že jsem vzteky sbalila peřinu a odkráčela se vyspat do chladné a tiché chodby hotelu.

Východní částí hřebene Nízkých Tater
(Martin Veselý, VHT, 15.02.2009)
Zimní slovenská turistická klasika za krásného počasí

Nízké Tatry jsou pro leckoho srdeční záležitost. V zimě mi párkrát utekly a tak to zkouším po letech v prvních lednových dnech, což není ideální doba, leč u nás v Moskvě máme začátkem ledna pár dní souvislého volna. Kamarádi vyměnili lyže za kolečkové brusle a tak vyrážím sám.

Ve znamení Satana
(Veronika Dušánková, VHT, 19.12.2008)
aneb procházka pod Kôprovský štít

Nevím proč, ale kdykoliv kamkoliv jedu, neobejde se to bez bloudění nebo neplánovaného seběhnutí z cesty. Pravda je, že málokdy toho lituji, protože jinak bych se na spoustu míst vůbec nedostala.

V Tatrách začíná zimní sezóna
(Veronika Dušánková, VHT, 04.12.2008)
Letos poprvé v Tatrách

V sobotu 29. listopadu na Popradském plese sněží.
Vrcholky hor jsou zahaleny do husté mlhy.

Mount Rainier
(Jirka Bouda, VHT, 28.11.2008)
Láska na první pohled, která trvá ...

A letíme. Z Washingtonu do Washingtonu. Ovšem z Washingtonu DC do Washington State. No, aby v tom byl ještě větší zmatek, případně pořádek, letíme z Baltimore do Seattle. Důvod je jediný – Mt. Rainier.

Odskok na Mt. Damavand
(Alena Čepelková, VHT, 25.11.2008)
Bafuňáři na vrcholu

Stojím na vrcholu nejvyšší sopky Asie (prý stále aktivní, ale hodné), a dožaduji se fotografie spolu se svým batohem, který mám ozdoben nášivkou ČHS a českou vlaječkou. Nejsem tu totiž jen tak za sebe, momentálně reprezentuji! Ocitla jsem se zde jen shodou okolností, ale Mt. Damavand je národní symbol, hora, na kterou prostě každý správný Iránec musí aspoň jednou za život vystoupit. Nemohla jsem si tedy tu příležitost nechat ujít ani já. Mám jen trochu smůlu – rozhled je nulový a díky silnému větru je tu nejmíň mínus dvacet, takže si tu pobyt v sirných výparech moc neužiji.

Bezingi před sezónou
(Martin Veselý, VHT, 10.07.2008)
Májový výlet

Rozhoduji se na poslední chvíli, že vyrazím na český 8. květen a ruský 9. máj kamkoli ke Kavkazu. Jsem sám. Volno je v letadle do Nalčiku, odkud se Bezingi zdají jako nejlákavější destinace.

Kasprův vrch
(Petr Horálek, VHT, 02.02.2008)
Jak se dobře vyspat

Tak tuto zimu již podruhé vyrážíme s Liborem na hřeben Roháčů. První akci na seznámení se sněhem a zimou jsme si odbyli již v prosinci. Neboť, jak Libor říká, na gauči, v teple, a u piva v hospodě se to bivakuje jedna radost. Tentokrát padlo rozhodnutí na východní část hřebene.

To bylo tenkrát…..
(Vladimír Vršovský, VHT, 13.01.2008)
Schlechtwetterfenster

Německy psaná horská literatura v posledních letech používá občas termín „Schönwetterfenster“. Modelová situace vypadá asi následovně: Bouchači už týdny sedí pod horou někde v ledové jeskyni nebo ve stanu, kterým trvale zmítá vítr (dobrá je třeba Patagonie), počasí je hodně mizerný a termín odletu se nezadržitelně blíží. Stěna je už dvakrát vyplivla a vypadá to na odjezd bez úspěchu.

Allalinhorn bez lidí
(Tomáš Obtulovič, VHT, 16.12.2007)
Sám na hřebeni

Na konec listopadu jsem dlouho plánoval týden v Saas Fee. Představovat tuto švýcarskou vesnici v srdci Walliských Alp na konci údolí Saastal označovanou jako „perla Alp“ je asi zbytečné. Vrátil jsem se sem po sedmi letech. V plánu byl slušný vstup do letošní lyžařské sezóny, ale nemohl jsem odolat vábení přibalit si ještě nějaké lezení, zvlášť když jsem se minulý týden řádně motivoval ve čtyřtisícových výškách marockého Vysokého Atlasu.

Na sněžnicích hřebenem Sengsen Gebirge
(Jan Polák, VHT, 22.11.2007)
Zimní toulky Národním parkem Kalkalpen.

Tou dobou měla zima již dávno začít, ale když jsme onoho prosincového rána pohlédli ve Windischgarstenu směrem k nejvyššímu vrcholu Národního parku Kalkalpen, zapochybovali jsme o tom, zda sněžnice přivázané na našich batozích jsou opravdu to nejnutnější, co na tomhle výletě budeme potřebovat…

… nakonec se ale ukázalo, že přijdou docela vhod.

Piz Bernina
(Petr Drápalík, VHT, 20.09.2007)
Výstup na královnu východních Alp

Piz Bernina je nekorunovaná královna Východních Alp. Jako jediná překračuje hranici 4000 m. Její majestátní skalně ledová koruna zcela ovládá své okolí. Piz Bernina dle naší zkušenosti není běžným turistickým vrcholem.

Zugspitze
(Jakub Thůma, VHT, 08.08.2007)
Nejvyšší hora Německa

Naším cílem byly Stubaiské Alpy. Ale počasí nám přálo a Zugspitze byla při cestě, takže rozhodování nebylo zase tak těžké. Každý den nevylezete na nejvyšší horu svých sousedů.

Marmolada
(Jan Virt, VHT, 19.07.2007)
Jak nám počasí změnilo plány

I když sám název napovídá, že se bude jednat o výlet v oblasti Dolomit, počátek našeho cestování byl s úplně jiným záměrem a 500 km jinde...

Cima Vertana - Vertainspitze
(Petr Drápalík, VHT, 04.07.2007)
VHT v Ortles

Cima Vertana je skalnatým a nižším protipólem sousednímu ledovému Ortleru. Také ona má kolem sebe ledové objetí, i když ze severní strany ho již značně ubylo. Z vrcholu jsou fantastické výhledy na nejvyšší trojlístek pohoří.

DÜRRENSTEIN - 2839 m.n.m.
(Petr Drápalík, VHT, 27.05.2007)
Traverz masivu

Nádherný skalnatý masiv Dürrenstein nalezneme v Dolomitech v jejich severní výspě. Dürrenstein je hora dvou tváří. Od severu je zcela nepřístupná a od jihu není svým tvarem nijak přitažlivá. Výstup na Dürrenstein je jednoduchý a hodí se opravdu pro všechny. Zcela jiná je situace při traverzu celého masivu, který jsme absolvovali my. Jedná se o velmi dlouhou a fyzicky náročnou túru, zakončenou opravdu parádním výhledem od vrcholového kříže Dürrenstein.

Koschuta
(Petr Drápalík, VHT, 03.05.2007)
Hřebenem Karawanek

V případě této zajímavé akce máme před sebou dlouhou a osamělou túru. K výchozímu bodu se dostaneme silničkou vedoucí z Tržiče do obce Jelendol. Odtud již jen po velmi úzké, prašné cestě až k rozcestí pod planinu Dovžanka. Zde lze na několika místech nechat u cesty auto.

Punta Basei (3 338 m)
(Petr Drápalík, VHT, 30.03.2007)
Grajské Alpy nejsou jen Gran Paradiso...

Grajské Alpy nabízejí vedle populárního vrcholu Gran Paradiso i mnoho jiných, sice méně známých a nižších , ale i tak dostatečně atraktivních vrcholů. Jedním z těch, které rozhodně stojí za pozornost je i Punta Brasei.

Silvestrovská Palla Bianca - 3738 m.n.m.
(Petr Drápalík, VHT, 11.02.2007)
výstup z prosince 2006

Výchozí bod je tentokrát vesnička Melag na konci silnice vedoucí skrz údolí Vallelunga. Nachází se zde velké parkoviště. Cesta od něj je široká a jde podél potoka Karlinbach až k většímu mostu.

Mont Blanc pres Midi, Tacul a Maudit
(Jan Virt, VHT, 13.11.2006)
Cesta tří vrcholů

I když jsme byli po aklimatizačce na Paradisu, rychlý náběr výšky (z 1000m Chamonix do 3800m), byl chvíli znát. Schody na vrchní terásku jsem vyběhl po dvou a nahoře jsem se cejtil jak kdybych vyběhl na Empire State Building...

Karwendel - hory bez lidí
(Jirka Bouda, VHT, 19.10.2006)
Přechod horské skupiny v samém srdci Rakouska

V časopise "Lidé a hory" jsem objevil několik článků týkajících se Karwendelu. Protože se nám letos nepodařilo shodnout na větších horách s dalšími kamarády, vyrazili jsme s Denisou sami. Rakouský Karwendel k takové akci přímo vybízí.

Výstup na Brennkogel
(Martin Netolický, VHT, 30.06.2006)
Brennkogel (3018m n. m.), Glocknergruppe, Hohe Tauern Brennkogel (3018m n. m.), Glocknergruppe, Hohe Tauern

Trávili jsme poslední den dovolené v oblasti Glockneru. Byli jsme unavení po předchozích túrách - a přece se nám nechtělo jet domů jen tak a nevyužít prvotřídního počasí, které v těch dnech zuřilo prakticky v celé Evropě. Po zběžné prohlídce průvodce zvítězil Brennkogel - docela sympatický kopec stojící přímo u slavné Grossglockner Hochalpenstrasse.